(c) Graphicstock

Jak vznikla chytrá plastelína

Tekoucí písek a další nenewtonovské kapaliny.

1943

„Sbírka chytrých plastelín v Národním muzeu americké historie při Smithsonově institutu nám vypráví fascinující historky o tom, jak se tento neobyčejný výrobek stal americkým fenoménem,“ říká hlavní archivář John Fleckner. „Zajímáme se o tuto sbírku, neboť chytré plastelíny jsou příkladem nápaditosti, obchodního ducha a vytrvalosti.“
„Chytrá plastelína“, známá pod anglickým názvem „silly putty“, má mnoho dalších označení („inteligentní“, „bláznivá“ a podobně). Je to zvláštní látka, která má těžko uvěřitelné chování. Možná, že jste si s tímto barevným šlágrem hráli ještě jako děti. Vše začalo v roce 1943, když americký inženýr James Wright ze společnosti General Electric Corporation zkombinoval kyselinu boritou se silikonovým olejem a ke svému překvapení získal materiál, který měl mnoho podivných vlastností a choval se jako pružný skákající míček. Později americký marketingový guru Peter Hodgson ocenil obchodní potenciál nového materiálu pro průmysl hraček a zahájil výrobu chytrých plastelín, které prodával balené v plastových obalech vejčitého tvaru. Obchodní značku dnes vlastní Crayola LLC, největší americká firma na pastelky a barvy pro malíře.

Dnes se k silikonovému polymeru přidávají dodatečné přísady: jeden z receptů udává přibližně 65 % dimethylsiloxanu, 17 % silikonu, 9 % thixatrolu ST, 4 % polydimethylsiloxanu, 1 % decamethylcyklopentasiloxanu, 1 % glycerinu a 2 % oxidu titaničitého. Chytrá plastelína nejen odskakuje, ale při prudkém pohybu se trhá na části. Má-li zase dostatek času, teče jako kapalina a zanechává loužičky.
V roce 2009 provedli studenti experiment, při němž shodili 25kilogramový míč z chytré plastelíny ze střechy 11patrové budovy Státní univerzity v Severní Karolíně. Po nárazu na zem se koule zachovala jako křehké těleso a roztříštila se na mnoho úlomků. Chytrá plastelína je příkladem nenewtonovské kapaliny, jejíž vazkost se mění v závislosti na použité síle, na rozdíl od „newtonovských“ kapalin, které tečou jako voda. Vazkost newtonovských kapalin závisí na teplotě a tlaku, ale nikoli na síle působící na kapalinu.
Jiným příkladem nenewtonovské kapaliny jsou tekoucí písky. Uváznete-li v nich a pohybujete se pomalu, chovají se jako kapalina a můžete snadněji vyváznout. Při rychlém pohybu mají vlastnosti tuhého tělesa a vyhrabat se z nich je obtížnější. Existuje určitá podobnost s chováním bahna v močálech.

Tento text je úryvkem z knihy:
Clifford A. Pickover: Kniha o fyzice – Od velkého třesku ke kvantovému znovuzrození: 250 milníků v dějinách fyziky
Argo a Dokořán 2018
O knize na stránkách vydavatele

obalka_knihy

Neosvětlitelné prostory – existují vůbec?

Lze si představit místnost tak sofistikovaného mnohoúhelníkového půdorysu, že tam existují místa, kam se světlo …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close