Laserový přenos se od rádiového neliší nejen hustotou informací, ale i šířkou svazku. Zdroj: https://www.nasa.gov/

Lasery – budoucnost kosmické komunikace

Už za pár týdnů (23. června) má do kosmického prostoru zamířit družice STPSat-6 patřící americkému ministerstvu obrany. Nás bude v rámci tohoto článku zajímat pouze jedno zařízení na její palubě, které se označuje zkratkou LCRD (Laser Communications Relay Demonstration). Jeho úkolem bude prokázat možnosti a schopnosti laserové komunikace. S tím, jak se neustále rozvíjí pilotovaná i nepilotovaná kosmonautika, mohly by budoucí mise využívat nového způsobu komunikace se Zemí. Už od počátku letů na oběžnou dráhu v 50. letech minulého století používaly družice (a později i kosmické lodě) rádiovou komunikaci k posílání dat na Zemi a přijímání pokynů opačným směrem. Laserová (též optická) komunikace tyto možnosti rozšíří o nesrovnatelně lepší možnosti.

Proč lasery?
S tím, jak se vědecké přístroje vyvinuly do současné podoby, kdy sbírají data ve vysokém rozlišení (třeba video ve 4K), potřebují kosmické mise možnost přenést tyto nasbírané údaje na Zemi. S pomocí laserů bude možné urychlit proces přenosu dat a podpořit tak větší množství objevů. Laserová komunikace má umožnit přenést na Zemi desetkrát až stokrát větší objem dat než tradiční rádiové systémy. Pro představu – s použitím současných komunikačních prostředků byste potřebovali zhruba 9 týdnů na přenos kompletní mapy Marsu na Zemi. Přes lasery by to trvalo pouze devět dní.

Laserové komunikační systémy jsou ideální pro kosmické mise, protože potřebují méně prostoru, hmotnosti i elektrické energie. Menší hmotnost znamená více místa pro vědecké přístroje a menší spotřeba elektřiny zase méně zatíží energetické systémy sondy. To vše jsou velmi důležité důvody, které hrají roli při návrzích a rozpracování konceptů misí. „LCRD prokáže všechny výhody používání laserových systémů a umožní nám naučit se, jak je nejlépe využívat v ostrém provozu,“ říká David Israel, hlavní vědecký pracovník přístroje LCRD z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Když tyto schopnosti podrobněji prověříme, budeme moci začít implementovat laserovou komunikaci do více misí – uděláme z ní standardní způsob, jak posílat a přijímat data.“

Jak to funguje?
Rádiové vlny i infračervené záření jsou elektromagnetické záření – liší se jen vlnovou délkou a tím pádem i umístěním v elektromagnetickém spektru. Stejně jako rádiové vlny, je i infračervené záření neviditelné pro lidské oko, ale každý den s ním přicházíme do styku – ať už jde o dálkové ovládání k televizi nebo o tepelný zářič. Kosmické sondy modulují svá data do elektromagnetických signálů, které cestují kosmickým prostorem mezi sondou a pozemní stanicí. V průběhu cesty se komunikační svazek rozšiřuje.

Infračervené záření se od rádiových vln liší tím, že data jsou uloženy do mnohem těsnějších vln. To znamená, že pozemní stanice dokáže v jednu chvíli přijmout více dat. Ačkoliv tedy laserová komunikace není rychlejší, je možné během jednoho spojení přenést více dat. Laserové komunikační terminály v kosmickém prostoru využijí užší svazek než rádiové vlny, což se hodí k minimalizaci rušení, ale také pro drastické zmenšení oblasti, na které někdo může zachytit komunikační přenos. Teleskop pro laserovou komunikaci musí být v době přenosu na vzdálenost tisíců či milionů kilometrů naprosto přesně orientován na pozemní stanici. Dokonce i odchylka drobného zlomku stupně může způsobit, že laser úplně mine svůj cíl. Inženýři z NASA se proto museli zaměřit na to, aby bylo možné dosáhnout přesnosti nutné ke spojení.

Laser Communications Relay Demonstration
Zařízení LCRD bude umístěno na geostacionární dráze, odkud bude moci podporovat mise v okolí Země. První dva roky budou věnovány testování laserové komunikace a jejím možnostem. Připraveno je velké množství experimentů, které mají dále zpřesnit související technologie a zlepšit znalosti inženýrů pro potenciální budoucí aplikace.

Prvotní experimentální fáze LCRD využije pozemních stanic v Kalifornii a na Havaji – Optical Ground Station 1 a 2 budou simulovat uživatele. To umožní NASA vyhodnotit účinky atmosférického rušení laserů a také se vyzkouší proces přepojení z jednoho uživatele na jiného. Po této experimentální fázi přejde LCRD do fáze podpory kosmických misí. Jeho úkolem bude posílat a přijímat data od družic pomocí laserů, aby bylo možné prokázat výhody laserové komunikace.

Prvním kosmickým zákazníkem systému LCRD bude přístroj ILLUMA-T (Integrated LCRD Low-Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal), který chce NASA v roce 2022 dopravit na ISS. Tento terminál má sbírat data z experimentů a přístrojů na palubě stanice a rychlostí 1,2 gigabitů za sekundu je odešle na zařízení LCRD. Přístroj LCRD pak data stejnou rychlostí odešle na Zemi.

Zmíněné systémy LCRD a ILLUMA-T naváží na přelomový experiment Lunar Laser Communications Demonstration, při kterém se podařilo přenést laserem data rychlostí 622 megabitů za sekundu. Tehdy se prokázaly schopnosti laserových přenosů od Měsíce. NASA má momentálně v různé fázi rozpracování několik dalších misí, které mají využívat laserovou komunikaci. Každá z těchto misí rozšíří naše znalosti o výhodách i výzvách laserové komunikace a pomůže standardizovat tuto technologii.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close