Pixabay License. Volné pro komerční užití

Geny masožravých rostlin by mohly vylepšit zemědělské plodiny

Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“.

Nový výzkumný projekt mezinárodního vědeckého týmu včetně vědců z Pennsylvania State University podpořený Human Frontier Science Program počítá s tím, že zemědělské plodiny obohacené o geny masožravých rostlin by mohly lépe vzdorovat škodlivým houbám i hmyzu a také lépe přežívat na půdách s nedostatkem živin. Speciálně se zmiňuje tabák a rajčata. Geneticky modifikované plodiny by vyžadovaly méně pesticidů a hnojiv.
Masožravost se u rostlin vyvinula mnohokrát konvergentní evolucí, v různých liniích nezávisle na sobě. Dnes známe asi 800 druhů masožravých rostlin. Biotechnologové mají tedy k dispozici řadu různých genů, které mohou přenášet tak, že se pro konkrétní rostlinu vybere co nejpříbuznější masožravka, aby bylo největší šance, že gen bude v novém organismu fungovat podobě. Konkrétně by mohlo jít o geny, s jejichž pomocí masožravé rostliny hmyz rozkládají, nebo o geny pro různá lepidla, jimiž brání hmyzu uniknout. Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“.
Masožravé rostliny obývají různě chudé půdy, některé jejich geny souvisejí ne přímo s masožravostí, ale právě se schopností se s tímto prostředím vypořádat, např. vylepšují schopnost rostliny vystačit si jen s malým množstvím fosforu. Masožravka musí svou kořist efektivně rozložit, nesmí se jí otrávit (u příliš velké kořisti se ovšem může stát i to) – její trávicí šťávy, včetně příslušných proteinů, mívají proto speciální antimikrobiální vlastnosti. Navíc si hmyz mohl vybudovat i vlastní adaptace, snaží se chemické signály masožravek identifikovat a rostlině se vyhnout. Ideální by bylo, kdyby pak zemědělské plodiny škodlivý hmyz pokládal za číhající predátory a pro jistotu je ignoroval. (Poznámka PH: Snad jen omylem nepřenést geny pro produkci látek, jimiž masožravky hmyz naopak lákají…)

Zdroj: Pennsylvania State University / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close