Vědci z Osaka University a dalších institucí zjistili, že nová organická molekula thienyl diketon vykazuje vysoce účinnou fosforescenci. Fosforescence je cennou optickou funkcí, která se využívá v řadě aplikacích, např. v displejích OLED nebo při diagnostice rakoviny. Dosud bylo dosažení vysoce účinné fosforescence bez použití vzácných kovů, jako je iridium …
více »3D tisk otevírá nové možnosti v jaderné bezpečnosti a výzkumu supravodivosti
Společný výzkum vědců z NCK MATCA Fyzikálního ústavu AV ČR a průmyslových partnerů otvírá možnosti použití nových technologií slibujících významný pokrok v jaderném inženýrství a vývoji supravodivých materiálů. Výsledkem dvou nově zahajovaných projektů má být zlepšení bezpečnostních standardů a představení ekonomicky efektivnějších řešení pro energetiku a technologický průmysl. První z …
více »PGP: Vědci vyvíjejí porézní skleněnou plastelínu
Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) vzešel před dvěma lety z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Porézní skleněná plastelína může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových doplňků, jako nosič pro pěstování zeleně v interiéru nebo jako součást filtračních zařízení. Patentovaný materiál nyní vstupuje na …
více »V Česku vznikne národní centrum pro polovodiče a čipy
Už příští rok by v Česku mělo vzniknout Národní kompetenční centrum pro polovodiče, které bude podporovat cíle „Chips for Europe“, prvního pilíře evropského zákona o čipech (ChipsAct). Centrum zapojí ČR do vznikající evropské sítě kompetenčních center. V souladu s návrhem Národní polovodičové strategie připravuje konsorcium univerzit, podniků, polovodičového clusteru a …
více »Zkonstruovali bakterie, které konzumují plasty a vyrábějí víceúčelové pavoučí hedvábí
Bakterie Pseudomonas aeruginosa může přirozeně konzumovat polyethylen jako zdroj potravy. Výzkumníci z Rensselaer Polytechnic Institute a Argonne National Laboratory vyvinuli kmen bakterií, který dokáže přeměnit plastový odpad na pavoučí hedvábí s mnohostranným využitím. Má jí i první případ, kdy vědci použili bakterie k přeměně polyethylenu (na jehož bázi je mnoho …
více »Jak uhlíkové nanotrubičky propojit s kovem
Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …
více »Umělá inteligence pomůže spolehlivěji odhalit zubní kazy
Na rozdíl od jiných medicínských oborů si zubní lékaři většinu rentgenových snímků zhotovují i interpretují sami. Hodnocení snímků je však do jisté míry subjektivní… Před umělou inteligencí se zubní kaz neschová. Nejrozšířenější onemocnění, kterým trpí přibližně polovina světové populace, dokáže AI diagnostikovat z rentgenových snímků stejně efektivně jako zkušení zubní lékaři. …
více »Co s nebezpečným práškem z tonerových kazet?
Většina tonerových kazet používaných po celém světě, tedy i v České republice, je původem z Asie, hlavně z Číny. Obsahují nebezpečné látky, nelze je zatím renovovat ani ekologicky likvidovat, jsou extrémně rizikové pro lidské zdraví a devastují i přírodu. Tuzemští specialisté nyní testují, jak prášek z použitých kazet ekologicky zlikvidovat. Jejich aktuální výsledky vypadají …
více »Časový krystal v polovodiči by mohl pomoci optickým počítačům
Vědci poprvé pozorovali časový krystal na polovodičovém čipu, který osciluje rychlostí několika miliardkrát za sekundu. Výzkum byl prováděn s využitím vysoce kvalitního vzorku na bázi polovodiče, který funguje jako past pro koherentní kondenzáty světla a hmoty. Vzorek, který byl navržen a vyroben v berlínském Paul-Drude-Institute for Solid State Electronics (PDI), …
více »Zlato lze zpevnit pomocí laserových pulzů
Nový výzkum provedený v Národní urychlovačové laboratoři SLAC při americkém ministerstvu energetiky ukazuje zvláštní chování zlata při zásahu vysokoenergetickými laserovými pulzy. Když jsou některé materiály, například křemík, vystaveny intenzivní laserové excitaci, rychle se rozpadají. Zlato však dělá pravý opak, stává se pevnějším. Je to proto, že se mění způsob, jakým …
více »