(c) Graphicstock

Na Sibiři jako v ráji?

Změna je především příležitost a nabízí možnost vydělat každému, kdo si vsadí lépe než ostatní. Kdo vydělá na globálním oteplování, do čeho investovat?

Vědci z NASA a ruského Kransojarsku (Krasnoyarsk Federal Research Center) zkusili odhadnout, jak se bude koncem tohoto století žít na Sibiři. Samozřejmě jde o věštění z křišťálové koule a o tom, jak se kde žije, nerozhoduje zdaleka jen klima. Sibiř je také území tak obrovské, že z hlediska obyvatelnosti nebude určitě homogenní, tak jako není dnes. K jakým závěrům nicméně studie (‚Assessing landscape potential for human sustainability and ‚attractiveness‘ across Asian Russia in a warmer 21st century‘ Environmental Research Letters (2019). DOI: 10.1088/1748-9326/ab10a8) dospěla? Použito bylo několik modelů, mj. i s různými odhadovanými růsty koncentrací oxidu uhličitého a teplot. U dvou modelů růstu koncentrace CO2 (RCP 2.6 a RCP 8.5) vychází růst teplot v zimě na 3,4 ºC, respektive 9,1 ºC, v létě má jít o 1,9 ºC až 5,7 ºC, srážky vzrostou o 60 mm, respektive 140 mm. Pro zemědělské využití oblasti je klíčové, aby se zmenšila plocha pokrytá perfafrostem; má se opravdu snížit z dnešních 65 % území na 40 % (také ovšem viz často uváděný mechanismus tání permafrostu a další uvolňování zde vázaného methanu, velmi silného skleníkového plynu). Lidé se pak sami dokáží uživit na 15 % plochy (samozřejmě jinde může být průmysl, těžba a dovoz potravin…) a odhadem Sibiř nasytí 5krát více lidí než dnes.
A jak se tedy dnes na budoucí ráj na Sibiři připravit? Dle jedné z autorek studie Eleny Parfenové hlavně investicemi do místní infrastruktury, dopravních a rozvodných sítí, telekomunikací, ale i přípravných investic pro zemědělství…
Vnímat klimatickou změnu jako příležitost je určitě lepší než skuhrat, bát, předcházet… Jakékoliv změny umožňují vydělávat, alespoň tomu, kdo si dokáže správně vsadit. Období velkého oteplení kolem r. 1000 se dříve označovalo jako klimatické optimum, kdy víno rostlo po celé Anglii a Grónsko se nazývalo Zelená země (i když je možné, že název to byl trochu i propagační, aby se do Grónska podařilo zlákat první osadníky). Mnohé plodiny mají u nás možná problémy, ale copak se toho dnes na jih od nás rodí málo? Představte si třeba Česko jako velmoc vinic, plnou fíkovníků, oliv, mandloní, meruněk, koření nebo i rýže. A vodu jako novou komoditu podobnou ropě, vodovody směřující odsud na jih (stále zde pramení řeky a bude pršet víc než v Řecku). Stále ještě umírá víc lidí na zimu než na teplo a víc energie se spotřebuje na topení než na klimatizaci.
A má tedy smysl investovat na Sibiři (či v Kanadě), pomineme-li, že investiční horizont konce století přesahuje naše životy? To je ovšem poněkud nejisté, protože nevíme, jaké technologie budou za 80 let k dispozici. Budovat dnes na Sibiři rozsáhlou silniční síť se může ukázat jako plácnutí do vody (platí samozřejmě pro každou investici), navíc je otázka, co všechno se po roztátí permafrostu propadne do bahna. Určitě se ale tímto způsobem stane lépe přístupné mnohé nerostné bohatství. Co se pak týče popisovaných růstů teplot, z hlediska lidí jako takových je asi důležité, aby nebyly tak strašlivé mrazy v zimě, z pohledu zemědělství jsou zase důležitější teploty ve vegetační sezóně. Velmi kontinentální klima s velkými rozdíly teplot mezi létem a zimou ovšem zůstanou, což komfortu života určitě nepřidává. Růst srážek se zdá být výhodný jen pro určité části Sibiře (jih), jinak se při pohledu zvenku země nezdá být vyschlá, je protkána hustou sítí řek a bažin, ale to už je jen plácání na základě map, cestopisů apod.

Omluva: Disqus a problém s komentáři

Vážení čtenáři, omlouváme se všem, kdo věnovali svůj čas tomu, že v posledním cca roce …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close