Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Současný chromozom Y má ukazovat události staré 2 500 let

Genetici se pokusili o rekonstrukci historie Japonska jen ze současné genetické situace, bez analýzy fosilní DNA.
Kolem r. 300 př. n. l. došlo v Japonsku v významné změně. Původní kultura Džomon (Jomon) byla po příchodu další migrace z Korejského poloostrova vystřídána kulturou Jajoi (Yayoi). Dnešní Japonci jsou potomky nositelů kulturu Jajoi, kteří s sebou přinesli znalost železa a pěstování rýže na zavodňovaných polích. Potomky kultury Džomon by mohli být Ainové žijící dnes na severu Japonska a dále na sever (Sachalin, Kurilské ostrovy, jih Kamčatky).
Otázkou zůstává, co se při příchodu nových osadníků odehrálo. Vědci z University of Tokyo nyní ověřovali hypotézu, zda původní kultura Džomon byla kolem roku 500 př. n. l. v úpadku a počet obyvatelstva Japonska v té době poklesl. Zajímavé je, že pro ověření této hypotézy byla použita současná genetická data, bez analýzy fosilní DNA.
Z doby konce kultury Džomon je známo méně nalezišť než z předešlého období. Mohlo by to souviset s úbytkem obyvatelstva, tehdy zde bylo relativně chladno a hladina moře nízko. Třeba kultura opravdu neprosperovala, mohla ale také existovat sídla na břehu, dnes zaplavená/archeologům nedostupná. Jak zjistit velikost tehdejší populace?
Vědci začali srovnáním chromozomu Y mužů z Japonska (z ostrovů Kjúšú, Šikoku i Honšú), Koreje, Číny a Vietnamu. Identifikovat se podařilo 6 skupin sekvencí společných a 1 skupinu sekvencí, kterou měli pouze japonští muži – ta zřejmě pocházela původně z kultury Džomon. Genetická informace od lidí Džomon přitom měla projít asi před 2500 lety „úzkým hrdlem“ (bottle neck). Důkazem má být, že moderní Japonci a lidé Džomon mají celkově společné asi 12 % genetické informace. Jedna ze sekvencí z doby Džomon se však vyskytuje u 35 % dnešních chromozomů Y, z čehož vyplývá, že tehdy musela být extrémně běžná (měli ji skoro všichni „Džomonové“). K takové homogenitě by mohlo dojít mnohem spíše v malé populaci.
Obecně mají japonští muži v chromozomu Y větší podíl Džomonů než ve zbytku genomu.

Zdroj: HeritageDaily a další
Poznámka PH:
Předpokládá se asi, že sekvence převládla náhodným posunem (driftem), při nějaké silnější selekci by k tomu mohlo dojít i ve větší populaci.
Výsledek o vývoji velikosti populace ovšem (subjektivně) závisí na současném splnění řady předpokladů; i když všechny z nich jsou snad samy o sobě rozumné/pravděpodobné, pravděpodobnost správnosti výsledku už tak vysoká být nemusí (něco jako „vynásobte čtyřikrát po řadě krát 0,8 a už máte pravděpodobnost výsledku jen 41 %“).
Je zvláštní, že v chromozomu Y mají noví příchozí menší podíl než celkově, tj. relativně častěji měli děti ženy nově příchozích a původní muži (?). Obvyklý scénář migrací je spíše ten, že nově příchozí pobíjejí muže starousedlíků a berou si jejichž ženy, takže svou původní genetickou stopu zanechají naopak právě především na chromozomu Y.

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close