Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Neurologické důkazy prý svobodnou vůli nepopírají

Otázka svobodné vůle je samozřejmě celkem komplikovaná a sporné je dokonce už i to, nakolik ji lze vůbec rozhodovat empiricky. Následující výzkum se proto rozumně týká jednoho poměrně úzkého aspektu celé věci.
Už v 60.–80. letech byly provedeny pokusy, které s určitým typem svobodné vůle dost kolidovaly. Pokusný subjekt se vědomě, „svobodně“ rozhodl udělat nějaký pohyb, tj. nešlo u ucuknutí z rozžhavených kamen. Experiment zaznamenal toto rozhodnutí předcházející pohybu. Jenomže v premotorické mozkové kůře se příslušný signál (zaznamenaný pomocí EEG) objevil ještě před rozhodnutím – volní rozhodnutí tedy jakoby potvrzovalo až to, co „mozek jako stroj“ / „tělo“ už samo rozhodlo předem.
Adina Roskies z Dartmouth College, Aaron Schurger z Chapman University a jejich kolegové ale nyní tyto experimenty, respektive z nich odvozované argumenty, zpochybňují. Příslušný „potenciál připravenosti“ (readiness potential, Bereitschaftspotential) by měl být na základě nových výpočetních modelů interpretován jinak. Zaznamenaný nárůst aktivity před pohybem má být impulzem nikoliv k samotnému pohybu, ale odráží spíše nervovou aktivitu, která předchází rozhodnutí o pohybu. Tedy se svobodnou vůlí zde nutně rozpor nevzniká, respektive ten celý readiness potential je možná jako ukazatel zvolený chybně a nelze na něm stavět žádné závěry, pro ani proti existenci svobodné vůle.

Aaron Schurger et al, What Is the Readiness Potential?, Trends in Cognitive Sciences (2021). DOI: 10.1016/j.tics.2021.04.001
Zdroj: Dartmouth College / MedicalXpress.com

Poznámky PH: Zrovna v tomto případě se zdá, že by obě verze mohlo jít odlišit. Pokud zaznamenáme stejnou mozkovou aktivitu, i když se subjekt nakonec rozhodně pohyb neprovést, pak jde skutečně o „přípravu na rozhodování“. Pokud ale tato příprava vede vždy k rozhodnutí pohyb provést, pak vlastně o žádné rozhodování ve skutečnosti nejde, jak tvrdila dřívější interpretace…?
Původní text ovšem také uvádí, že onen potenciál připravenosti je navíc obtížné odlišit od jiné elektrické aktivity mozku, navíc se objevuje i v úlohách, které nezahrnují motorickou aktivitu. K tomu data mají být celkem nekonzistentní, protože mezi potenciálem připravenosti a pohybem uplyne pokaždé jiný čas. A někdy se navíc objeví falešně pozitivní signál, tj. k pohybu pak vůbec nedojde. Souvislost mezi elektrickou aktivitou mozku a svobodnou vůlí má být tedy komplikovanější, stejně se tedy pohybujeme mezi empirií a spekulativní filozofií.

Najdeme obrazy gravitačních vln vytvořené gravitační čočkou?

Gravitační vlny jsou slabé a obtížně detekovatelné, na rozdíl od elektromagnetického záření ovšem mnohem snáze …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close