Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …
více »Stres a fungování mozku (2)
Dlouhodobý stres a úsudek. Riskování a (anti)socialita. S alkoholem a agresivitou to vůbec není tak jednoduché. (pokračování včerejšího úryvku) Dlouhodobý stres, exekutivní funkce a úsudek Stres ohrožuje i ostatní aspekty fungování frontální kůry. Dochází k narušení pracovní paměti. V jedné studii oslabilo dlouhodobé podávání vysokého množství glukokortikoidů pracovní paměť zdravých …
více »Stres a fungování mozku
Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. Doba předcházející některým z našich nejdůležitějších, nejzávažnějších činů může být naplněna stresem. Což je velice špatné, neboť stres mění, jak se rozhodujeme – jen výjimečně k lepšímu. Základní dichotomie mezi akutní a chronickou stresovou reakcí Začneme dávno zapomenutým pojmem …
více »Po potkanech si myšlenky z mozku do mozku přenášejí i lidé
Tetris v podání vědců z University of Washington připomíná málem telepatii – jeden z hráčů vidí padající kostky, druhý podniká příslušnou akci. A navíc zde nejsou jen dva lidé. V Scientific Reports byl publikován článek popisující již loni proběhlý projekt BrainNet. Jedná se o hru podobnou Tetrisu, kde ovšem jako …
více »I u lidí může spát jen jedna hemisféra
Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …
více »Učíme umělou inteligenci rozeznávat emoce
Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …
více »Jak vznikají falešné vzpomínky
Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …
více »Kde se v mozku skrývá (ne)zájem o hudbu
Někteří pokládají hudbu za jedno z největších životních potěšení. Jiným připadá, že je… o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko. Ale ne každého nabije energií, když si v rádiu naladí hudební stanici. Ve skutečnosti může neschopnost čerpat …
více »Lidský mozek a monogamie
Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …
více »