Objevila Čína v roce 1421 svět? Sotva

První plavbu kolem světa měli podle Menziese uskutečnit Číňané v letech 1421-23, tedy v době dynastie Ming. Autor knihy svoji teorii podkládá „důkazy“, které se opírají především o studium starých námořních map.

Podle vlastních slov se autorova posedlost zrodila ve chvíli, kdy objevil mapu datovanou do roku 1424 a připisovanou benátskému kartografovi Pizziganovi. Na mapě jsou přitom zakresleny jakési ostrovy na západní straně Atlantiku. Od toho se pak odvíjí pátrání, které autora přivede až k mapě, kterou sestavil sám a na níž znázorňuje plavby čínských objevných expedic v letech 1421-23. Na této mapě pokrývají pak trasy čínských flotil celý svět.
– Chung-Pao měl doplout k Antarktidě a Austrálii
– Čou Man rovněž k Austrálii a ze západu i k americkému pobřeží
– Čou Wen měl dokonce obeplout Grónsko a sever Euroasie až k Beringově úžině.
– Jang Čching měl doplout k mysu Dobré naděje.

Gavin Menzies: 1421: Rok, kdy Čína objevila svět, Mladá fronta, Praha, 2004

K tomu poznámky PH:
– Gigantické námořní výpravy se v době dynastie Ming skutečně odehrály, podle převládajícího názoru však „objevily“ především východní pobřeží Afriky, tedy zhruba to, co Menzies připisuje Jang Čchingovi. Za pozornost stojí, že za realizací námořního programu stáli především eunuši hlásící se k islámu.
– Kniha je napsána vcelku střízlivě, nejde o dryáčnictví ve stylu Dannikena. Nicméně přece jen by stálo za to, aby text (divil jsem se, že byl v ediční řadě Kolumbus vůbec vydán) doplnil komentář nějakého sinologa/historika. Tak bychom zjistili, co je pravděpodobné, co je možné, leč nedokázané, a co naprostá fantazie.
– Osobně jsem k autorovým závěrům krajně nedůvěřivý. Podezření ve mě vzbuzuje především jakási „megalomanie“, tj. to, že Číňané měli rovnou obeplout nejen celý svět, ale objevit Antarktidu, Ameriku, Arktidu etc. Globus je v Menziesově jaksi šipečkami čínské flotily protkán až příliš. Evropanům to trvalo několik století.
Pak je zde ještě občas značně spekulativní aspekt textu, kdy se autor odvolává na materiály, „které byly zničeny“ atd.
– O tom, že Číňané či Japonci se ještě před Kolumbem do Ameriky dostali, některé náznaky skutečně existují (určitě ale spíše ve stylu náhodného než systematického kontaktu).
– Lze předpokládat, že v minulosti se odehrálo určité množství zámořských plaveb, o nichž se nedochovaly žádné stopy. Třeba nějaká fénická nebo řecká loď mohla být jistě zahnána přes Atlantik už ve starověku. Problém je ale právě v oné neexistenci důkazů – vlastně o tom nemůžeme nic dalšího říci.
– Jinak lze s autorem souhlasit, že v době dynastie Ming byla Čína po technologické stránce vyspělejší než Evropa a podobné projekty byly nejspíš technicky realizovatelné (ve smyslu, že tehdejší čínské lodě mohly takovou plavbu vykonat). Zámořské plavby, které tehdy z Číny vycházely, zastavila ale náhle změna místní politické situace. V době, kdy se v Evropě rodila novověká věda, Čína o svůj technologický náskok rychle přišla.

Domestikace psa mohla souviset i se stresovým hormonem kortizolem

Dvě mutace v genu pro receptor melanokortinu 2, který se podílí na produkci stresového hormonu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close