sněhové vločky, zdroj: Wikipedia, autor Wilson Bentley, licence obrázku public domain

Perlička: Jak se v Česku ledařilo

Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie.

Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, ačkoliv samozřejmě již k původnímu účelu neslouží. Zajímavé informace o historii ledařství přináší kniha Václav Cílek, Martin Majer, Lukáš Falteisek a kolektiv: Podzemní památky středních Čech (Dokořán 2019), a to jakkoliv jde samozřejmě o téma z hlediska knihy jako celku okrajové. Příslušnou část („Příběh ledového sklepa“) napsali V. Cílek a Z. Sůvová. Většina dalších publikací se při popisu obchodu s ledem naproti tomu soustředí na to, jak se začaly ledovce tahat přes moře a jaké milionáře vygeneroval tento trh v USA. Přitom třeba doprava ledu po moři z Norska do Anglie se uskutečnila již počátkem 19. století.
Vozit potraviny zmrzlé v ledu, a to někdy i na velké vzdálenosti, bylo ovšem zvykem už od středověku. Typicky u takového lososa vysloveně hrozí salmonelóza (losos=salmon). Jakkoliv se ryby samozřejmě konzervovaly především v soli či uzením, u vyslovených pochoutek se tomuto způsobu úpravy snažili dodavatelé i konzumenti vyhnout. Takto již ve středověku se k nám z jižní a západní Evropy importovaly v ledu naložené ústřice – je možné, že kvůli tomu bylo třeba led doplňovat, v Alpách či na Šumavě. Archeologové objevili nálezy ústřic v Praze, Brně, v Komorním Hrádku, ve Veselí nad Moravou nebo v plaském klášteře, čili zase nešlo o nic ojedinělého.
Další rozvoj ledařství nastal u nás až v 16.–17. století, kdy se ve větší míře budovaly ledové sklepy. (O nich ovšem máme zmínky už ze starověké Mezopotámie a Číny, samotná technologie je velmi stará.)
Na místo určení byl led přepravován zejména voraři, nejznámější jsou voraři samozřejmě na Vltavě, ale podobně to fungovalo i na jiných splavných řekách. Na to, aby Česko kdy bylo ledovou velmocí, bychom potřebovali větší ledovce nebo zamrzající fjordy, s Norskem nebo Švýcarskem jsme se srovnávat nemohli. Led se často vyráběl i přímo na místě ledáren; jakmile se vytvořila trochu stabilnější vrstva ledu na hladině, bylo možné kus odříznout a pak z okolní hladiny polévat vodou. Tak led rostl mnohem rychleji, protože nebyl v kontaktu s relativně teplejší proudící vodou, ale pouze s chladným vzduchem a vodou již ochlazenou skrze něj. Z velkých skladů ledáren se led rozvážel dle potřeb hostinským a řezníkům, brzy také cukrářům. Samostatné menší ledárny si zřizovaly dále pivovary.
Mimochodem, zatímco u nás se led typicky skladoval ve sklepích, v USA často i v nadzemních stavbách. Izolace se zajišťovala pomocí sena či pilin. V důsledku toho se běžně stávalo, že ledárny – vyhořely.

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy

Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close