Na Enceladu, kde je 100× menší gravitace než na Zemi, by vrstevnaté ledy mohly dorůst do výšky až několika desítek metrů. Vložíte-li listové těsto do trouby, voda v něm se mění na páru, která proudí mezi jeho promaštěné vrstvy a vytváří přitom delikátní křupavou strukturu. Na ledových tělesech Sluneční soustavy …
Read More »Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude …
Read More »Titan oceán spíš nemá – tedy uvnitř. Ale pro život to nemusí být špatná zpráva
Oceány pod ledem dnes předpokládáme málem na každém druhém měsíci velkých planet. Titan se podobá Zemi v řadě věcí (déšť, kapalina na povrchu, analogie v geologii…), ale vodní oceán podle nové studie ve svém nitru nemá. Alespoň ne přímo to, co si pod pojmem oceán obvykle představujeme. Pečlivá reanalýza dat …
Read More »Vánoční stromeček z 3D tiskárny je čistě z ledu
Tým fyziků z Amsterdamské univerzity vytiskl na 3D tiskárně vánoční stromeček vyrobený výhradně z ledu. Výzkumníci Menno Demmenie, Stefan Kooij a Daniel Bonn nepoužili žádnou technologii zmrazování ani chladicí zařízení – pouze vodu a vakuum. Na časosběrných videích je vidět, jak se vánoční stromeček tiskne a jak se opět roztaví, …
Read More »Led při ohýbání generuje elektřinu. Může to souviset i s blesky
Nová studie odhalila, že led je flexoelektrický materiál, což znamená, že při mechanické deformaci (nerovnoměrném ohýbání) dokáže produkovat elektrickou energii. Tento objev může mít významné technologické dopady a zároveň zvýšit naše porozumění takovým přírodním jevům, jako je například blesk. Navíc je půvabné, že i tak běžný a notoricky známý materiál …
Read More »Barevná mračna Jupiteru nejsou tvořena čpavkovým ledem
Společná práce amatérských a profesionálních astronomů pomohla odhalit dlouholetý (pravděpodobný) omyl týkající se složení Jupiterových mraků. Namísto toho, aby byly tvořeny čpavkovým ledem – což byl tradiční názor – se nyní ukazuje, že jsou pravděpodobně složeny z hydrogensulfidu amonného smíchaného se smogem. Nové výsledky jsou zásluhou „občanské vědy“. K objevu …
Read More »Družicová data pomohla objevit 85 nových jezer pod ledem Antarktidy
Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů …
Read More »Molekuly v kapalné vodě vytvářejí zvláštní asymetrie
To, že led plave na vodě a voda má nejvyšší hustotu při 4 °C, je rozhodně anomální. Kapaliny obvykle takhle nefungují. Mnohé z netypických vlastností vody (třeba ve srovnání s analogickými sloučeninami typu H2S) lze vysvětlit vodíkovými vazbami. Každá molekula kapalné vody se takto přes své atomy vodíku váže k …
Read More »S fyzikálním vysvětlením bruslení na ledu je to (zase) jinak
Další příspěvek k odpovědi na otázku, jak se to má s táním ledu pod bruslemi a souvisejícími jevy. Ve školách se praví, že led taje, když na něj působí tlak a tření. Když v zimě člověk vykročí na zledovatělý chodník, může uklouznout kvůli tlaku, který vyvíjí hmotnost těla přes podrážku …
Read More »Jak „dýchá“ Europa: koloběh ledu a místní tektonika
Pro vývoj Europy jsou klíčové její sousední měsíce Io a Ganymed. V prestižním časopise Science Advances vyšla v červnu studie přinášející nové poznatky o koloběhu ledu na Jupiterově měsíci Europa. Hlavním autorem článku je doktorand Matfyzu a univerzity v Nantes Martin Kihoulou. Český doktorand s konžskými kořeny v nové studii …
Read More »
Sciencemag.cz
