Archiv článků: led

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

Chytré odmrazování. Spontánní separace náboje na povrchu dendritů je spojena s tepelně aktivovaným vznikem iontů H3O+ a OH-. Skupina vědců z univerzity Virginia Tech (Blacksburg, USA) vyzkoušela novou odmrazovací techniku využívající přirozenou separaci elektrického náboje na povrchu rostoucích ledových krystalů. Částečky ledu se při jejím použití lámou a vyskakují z …

Nová studie dochází k závěru, že těleso bylo nejspíš podobné úlomku Pluta – tedy pocházelo z nějaké exoplanety podobné Plutu mimo Sluneční soustavu. Steven Desch a Alan Jackson Arizona State University tvrdí, že jejich vysvětlení odpovídá všem známým datům. ´Oumuamua se na první pohled ze všeho nejvíc podobala kometě, podstatnými …

…a je směsí 2 různých kapalin. Nový výzkum tvrdí, že kapalná voda může existovat i při teplotách opravdu hodně pod bodem mrazu, např. i kolem 190 K. V Pacific Northwest National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energetiky USA, získali experimentální data, která mohou objasnit podivné chování vody při extrémně nízkých …

Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data …