Dvě obíhající planety vykazují mírný sklon oproti rotační ose své hvězdy. Kredit: Malena Rice/Yale University

Rovina oběhů planet je vůči rotaci hvězdy nakloněná běžně

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné dráhy vzhledem k rovině rotace Slunce. Nová studie pod vedením Yaleovy univerzity však naznačuje, že tento jev nakonec nemusí být neobvyklý. Dokonce i v „nedotčených“ soustavách vykazují dráhy planet mírný sklon.
Vědci dlouho předpokládali, že planety s nakloněnými oběžnými drahami, které neleží v jedné přímce s osou rotace jejich hvězdy, jsou výsledkem nějaké poruchy na „vysoké“ úrovni, například vlivu blízkých hvězd a planet.
Nová studie publikovaná v The Astronomical Journal však naznačuje něco jiného. Tým pod vedením astronomky Maleny Rice z Yaleovy univerzity provedl pro účely této studie komplexní analýzu „nedotčených“ exoplanetárních soustav s více planetami, v nichž dráhy planet zůstaly od jejich vzniku relativně neporušené (poznámka: na základě čeho se to dá zjistit?).
„Tento typ konfigurace, kdy je oběžná doba jedné planety přesně uspořádána s oběžnou dobou druhé planety v přesném celočíselném poměru oběžných dob, se pravděpodobně běžně vyskytuje v soustavě na počátku jejího vývoje,“ uvádí M. Rice. „Je to elegantní konfigurace – ale zachovává si ji jen malé procento planetárních systémů.“ A dokonce i v těchto soustavách mohou mít planety sklon oběžné dráhy odchýlený až o 20 stupňů.
Vědci začali svou práci měřením dráhy planety TOI-2202 b, horkého Jupitera v nedotčeném systému. Dráhu TOI-2202 b porovnali s údaji o dráze z úplného souboru podobných planet v Archivu exoplanet NASA. V tomto širším kontextu byl pro takové planety typický sklon až 20 stupňů, přičemž systém TOI-2202 b je jedním z nejsilněji skloněných takových systémů.
Výsledek podle autorů studie poskytuje cenné informace o raném vývoji Sluneční soustavy: říká, že malý náklon je ve vesmíru běžný. Na Sluneční soustavě není v tomto ohledu nejspíš nic netypického.
Speciálně ovšem v systémech s více horkými Jupitery bývají zřejmě typické mnohem větší naklonění oběžných drah planet, ale tom už je na další analýzu.

Malena Rice et al, Evidence for Low-level Dynamical Excitation in Near-resonant Exoplanet Systems*, The Astronomical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-3881/ad09de
Zdroj: Yale University / Phys.org, přeloženo/zkráceno

Webbův dalekohled nabízí první pohled do nitra exoplanety

Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu …

One comment

  1. “ na základě čeho se to dá zjistit?“

    Sám si odpovídáte hned v následujícím odstavci. Ale ve mně toto kritérium příliš důvěry nevzbuzuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close