Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Galaktické civilizace mají preferovat dlouhověké hvězdy

Fermiho paradox, Drakeova rovnice… Nepřítomnost inteligentních mimozemšťanů na Zemi lze vysvětlovat různě. Nová studie tvrdí, že pro vyspělé civilizace mohou být neatraktivní hvězdy typu Slunce, a to pro jejich krátkou životnost.

Samozřejmě scénářů existuje celá řada, nicméně předpokládejme, že technologicky vyspělé civilizace existují a že mají zájem kolonizovat naši Galaxii. Některé modely pak ukazují, že by pak Mléčná dráha takto mohla být plná mimozemštanů třeba už za milion let (při rychlosti šíření „vlny“ v 10 % rychlosti světla, ovšem za předpokladu, že každá nová kolonie vyšle zase 100 dalších kolonizačních výprav, a to ihned, čili toto nevypadá zrovna realisticky). Jiné modely to zpochybňují, kolonizace může (v některých směrech) selhat, respektive i na celkově pak osídlené galaxii se nutně náhodou vyskytnou prázdné ostrůvky atd.
Viz také: Fermiho paradox a perkolační teorie

Haqq-Misra (Blue Marble Space Institute of Science, Seattle) a Thomas J. Fauchez (American University, Washington) nyní nepřítomnost zelených mužíčků nebo alespoň sond ve Sluneční soustavě vysvětlují tím, že civilizace mohou hvězdy slunečního typu ignorovat kvůli jejich krátké životnosti. Když už se někde usadit, ať to má „kosmickou“ perspektivu – a tu nabízejí systémy u trpaslíků (hvězdy typu K nebo M). Hvězdy s nízkou hmotností mají dobu života větší, než je dosavadní trvání vesmíru.
Součástí studie jsou nové odhady, podle nichž by osídlení celé Mléčné dráhy mohlo trvat 2 miliardy let. Dostat se do systémů všech trpaslíků typu M by vyžadovalo schopnost mezihvězdného cestování maximálně na vzdálenost 0,3 světelného roku, všech trpaslíků typu K pak 2 světelné roky. Ovšem schopnost delšího doletu by mohla expanzi civilizace podstatně urychlit (10 světelných let u trpaslíků M a 50 světelných let u trpaslíků K odpovídají v rámci modelu kolonizaci Galaxie už za 2 miliony let). Model předpokládá, že expanze probíhá inteligentně, využívá přibližování příznivých hvězd a dalšího cestování s nimi. Nevyžadují se ale přitom rychlosti letu blížící se rychlosti světla.
Celá úvaha příliš nesouvisí s tím, jaká je pravděpodobnost vzniku života pozemského typu nebo technologické civilizace u různých typů hvězd (viz několik studií z poslední doby, podle nichž na planety u červených trpaslíků zřejmě nejsou vzniku života zrovna nakloněny). Očekává se, že i civilizace pocházejí od hvězdy typu našeho Slunce by při své expanzi preferovala hvězdy s nízkou hmotností. Z toho pak lze odvodit, že právě na tyto systémy bychom se měli soustředit při hledání technosignatur.

Galactic settlement of low-mass stars as a resolution to the Fermi paradox
Jacob Haqq-Misra, Thomas J. Fauchez
arXiv:2210.10656 [physics.pop-ph] https://doi.org/10.48550/arXiv.2210.10656
Zdroj: ArXiv

Poznámka PH: Samozřejmě je to celé krajně spekulativní, respektive vychází to ze snahy sladit 2 požadavky: Galaxie by „měla být kolonizována“ (to kvůli Drakeově rovnici, respektive tomu, co se z ní vyvozuje) a „my nic nepozorujeme“. Osobně bych považoval za mnohem pravděpodobnější vysvětlení, že prostě Mléčná dráha není kolonizována. A civilizace preferující dlouhodobou stabilitu mají spoustu jiných možností, okraje černých děr apod.

Důkazy o primordiálních černých dírách se mohou skrývat v planetkách, nebo dokonce v běžných objektech na Zemi

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *