Hyceánský svět, umělecká představa. Kredit: Shang-Min Tsai/UCR

Nová studie zpochybňuje exoplanetu s životem produkujícím dimethylsulfid

Nedávné zprávy o tom, že vesmírný dalekohled Jamese Webba našel známky života na vzdálené exoplanetě, pochopitelně vzbudily velkou pozornost. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by se dala přítomnost dimethylsulfidu, který je na Zemi biologického původu, ověřit.
Loni se objevila studie o příslušné biosignatuře v atmosféře K2-18b. Tato planeta podle všeho měla splňovat i několik dalších podmínek, které by umožňovaly život (cca pozemského typu). Dopadá na ni téměř stejné množství slunečního záření jako na Zemi, i když samozřejmě teplotu povrchu bude výrazně ovlivňovat i složení místní atmosféry. Ta je tvořena převážně vodíkem, na rozdíl od naší atmosféry založené na dusíku jako dominantní molekule. Zdá se však možné nebo i pravděpodobné, že K2-18b má vodní oceány, podobně jako Země. To z K2-18b činí potenciálně tzv. hyceánský svět kombinující vodíkovou atmosféru a kapalnou vodu.

Viz také: Hyceánské exoplanety pod lupou

V loňském roce tým z Cambridge pomocí JWST odhalil v atmosféře K2-18b metan a oxid uhličitý – další sloučeniny, které by mohly poukazovat na známky života.
„Třešničkou na dortu, pokud jde o hledání života, bylo to, že tito vědci loni oznámili předběžnou detekci dimethylsulfidu (DMS) v atmosféře K2-18b. DMS na Zemi produkuje oceánský fytoplankton,“ uvádí spoluautor nové studie Shang-Min Tsai z Kalifornské univerzity v Riverside.
Protože ale údaje z Webbova dalekohledu nebyly jednoznačné, chtěli nyní vědci zjistit, zda by se na K2-18b, která je od Země vzdálená asi 120 světelných let, mohlo nahromadit dostatečné množství DMS – tak, aby dosáhlo detekovatelnou úroveň.
První ze závěrů nové studie praví, že na základě počítačových modelů zohledňujících fyzikální a chemické vlastnosti DMS, stejně jako atmosféru založenou na vodíku, je spíše nepravděpodobné, že by data ukazovala na přítomnost dimethysulfidu. Signál se totiž značně překrývá s metanem a těžko obě látky přesvědčivě odlišit.
A druhá věc, aby se DMS nahromadil na detekovatelnou úroveň, musel by plankton nebo jiná forma místního života produkovat 20krát více DMS, než je přítomno na Zemi. Což zase není nemožné. Na planetě s atmosférou bohatou na vodík by DMS mohl být podobně zásadním produktem metabolismu, jako je na Zemi kyslík.
K přesvědčivému důkazu přítomnosti DMS by Webbův dalekohled musel použít přístroj, který by byl schopen lépe detekovat infračervené vlnové délky v atmosféře než ten, který byl použit v loňském roce. Naštěstí by JWST ale takový přístroj mohl vyzkoušet ještě letos, čímž by se hádanka existence DMS na exoplanetě K2-18b mohla snad rozhodnout jednoznačně.

Biogenic sulfur gases as biosignatures on temperate sub-Neptune waterworlds, The Astrophysical Journal Letters (2024). DOI: 10.3847/2041-8213/ad3801
Zdroj: University of California Riverside / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *