Archiv článků: astrobiologie

Pozemská bakterie Conan by mohla pod povrchem Marsu přežít až stamiliony let

Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“. Brian Hoffman a Ajay Sharma z Northwestern University coby spoluautoři nového výzkumu …

více »

O osudu planet rozhoduje i umístění pevnin a oceánů

Nové klimatické modely vedou k závěru, že podíl pevniny i její rozložení hraje velkou roli z hlediska obyvatelnosti exoplanet, výrazně ovlivňuje teplotu, množství vodní páry v atmosféře i existenci mořského ledu. Vědci se tentokrát soustředili na planety s vázanou rotací, tedy přivrácené ke své hvězdě stále stejnou stranou (podobně jako …

více »

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …

více »

Oceány mohou být i na planetách zcela nepodobných Zemi

Podle nové studie se voda v kapalném stadiu může vyskytovat i na povrchu planet, které Zemi vůbec nepřipomínají. Tvrdí to alespoň vědci z University of Bern a University of Zurich v Nature Astronomy. Pro teplotu na povrchu Země je klíčové složení atmosféry, tedy míra skleníkového efektu. Jenomže v minulosti měla …

více »

Kolik je blízko Země agresivních civilizací? Prý 4

Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme? V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná …

více »

Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

více »

Život by na Europě mohl být i blíže povrchu

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close