Archiv článků: astrobiologie

Jak slaný je oceán na Enceladu?

Dá se složení podpovrchového oceánu poznat podle toho, jak vypadá led na povrchu? Obyvatelnost oceánu na Enceladu závisí na jeho chemickém složení včetně slanosti. Na Zemi sice známe extremofily a rozhodně ne v každém prostředí vhodném pro život musí život také vzniknout, nicméně přece jen nám znalost parametrů vody v …

více »

Vodních světů je plno, většina ale pod ledem

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

více »

Na Zem ročně spadne přes 5 000 tun mimozemského prachu

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

více »

Fosfan v atmosféře Venuše má být oxid siřičitý

Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál? Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)? Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, …

více »

Radioaktivní prvky ovlivňují obyvatelnost planet

Planety zemského typu, tedy „skalnaté“, mohou mít různé složení z hlediska zastoupení jednotlivých prvků. Nová studie tvrdí, že pro existenci života je důležité, kolik je zde radioaktivních prvků s delším poločasem rozpadu a tedy delší životností. Uran a thorium (jejich příslušné izotopy) by měly až po určitou mez zvyšovat obyvatelnost …

více »

Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)?

Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …

více »

Větší, teplejší a vlhčí planety jsou ještě obyvatelnější než Země

Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …

více »

Jezera pod jižním pólem Marsu nepřeceňovat

(c) NASA, licence obrázku public domain

Zatímco na Venuši by podle nových objevů mohl život existovat v atmosféře, k Marsu se soustředila téměř ve stejné době pozornost kvůli kapalné vodě pod povrchem. Jak vyplývá z aktuálních údajů sondy Mars Express, asi kilometr pod jižním pólem Marsu se podle všeho nachází velké jezero (respektive velké jezero a …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close