Sciencemag.cz
Related Articles
Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v Praze a ve Staré Boleslavi.
Stravovací návyky obyvatel Čech se v raném středověku radikálně proměnily. Nové výzkumy dokládají v mladší fázi raného středověku úpadek dříve dominantního prosa, které měli v oblibě už první Slované. Úpadek zájmu o tuto plodinu měl patrně více důvodů, mezi jinými šlo patrně o širší změny v zemědělské technologii a využití půdy. Výzkum populace, pohřbené v raně středověké Staré Boleslavi, která se před polovinou 11. století stala díky založení nejstarší kolegiátní kapituly v Čechách církevním centrem prvořadého významu, ukázal i na další „dietní transformaci“ patrně související i s vlivem církevního prostředí. S ním mohla být spojena i vyšší konzumace sladkovodních ryb. Vyplývá to z analýzy, kterou na antropologickém materiálu z dlouhodobého záchranného výzkumu Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. provedla Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.
Proso bylo dlouho hlavní plodinou jídelníčku Slovanů. Setkáváme se s ním už v době stěhování národů, kdy Slované nejčastěji konzumovali mléko, proso a med, a tím se odlišovali od starých Germánů, kteří naopak podle jiných výzkumů holdovali vepřovému masu. Dominanci prosa jako základní stravy máme doloženou i z velkomoravského období. V Čechách bylo běžnou součástí stravy v raném středověku – minimálně na venkově.
Ve významných sídelních aglomeracích jako byla Praha nebo Stará Boleslav tomu ale bylo jinak. „První důkazy o změně stravování můžeme datovat před polovinu jedenáctého století,“ uvedla antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová, která se zabývá právě rekonstrukcí stravy minulých generací. Spolu s kolegy analyzovala v posledních letech data z pohřebišť v Praze na Loretánském náměstí, a především ze Staré Boleslavi. Vědci vycházeli z izotopů uhlíku a dusíku, zachovaných v kostech lidí a zvířat.
„Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v obou sídelních aglomeracích, což naznačuje, že v populaci 11. století byla přítomna dietní dichotomie v konzumaci prosa. Obyvatelé center konzumovali méně prosa než na venkově,“ uvedla Drtikolová Kaupová. Opuštění pěstování prosa během středověku vědci zdokumentovali jak archeobotanicky, tak na základě izotopů uhlíku a dusíku. Základní příčiny změn mohou být socioekonomické, protože proso bylo často považováno za plodinu nižších majetkových vrstev, především kvůli nízkým nárokům na kvalitu půdy.
Úpadek oblíbené raně středověké plodiny mohl být také součástí širší změny v zemědělské technologii a využití půdy během vrcholného středověku. Jelikož je proso termofilní rostlina, mohla být jednou z příčin změna klimatu ve vrcholném středověku, spolu s rozšiřováním zemědělských oblastí do vyšších nadmořských výšek. „Pěstování prosa také vyžaduje relativně velké množství lidské práce, což z něj nečiní ideální plodinu pro vyživování rostoucí populace v centrálních oblastech,“ uvedla vědkyně.
Nové výzkumy zároveň odhalily i další změny, a to je zájem o sladkovodní ryby. Nárůst spotřeby živočišných produktů nová data ze Staré Boleslavi dokumentují po roce 1150 n. l. Některé důkazy jsou přitom ještě staršího data, ale souvisí pouze s pohřebištěm, obklopujícím hlavní sakrální stavbu ve Staré Boleslavi, kapitulní baziliku. „Větší obliba ryb patrně souvisí se změnami v náboženském myšlení a s rostoucím tlakem na dodržování křesťanských pravidel. V českém prostředí se ryby nekonzumovaly výhradně během půstu, ale byly pravidelnou součástí jídelníčku. Některé druhy – například štika – byly na šlechtických dvorech považovány za luxusní delikatesy,“ uvedla Drtikolová Kaupová.
Historické prameny naznačují, že pravidelný týdenní přísun ryb byl pokryt místní produkcí. Více ryb celkem logicky konzumovali kněží a obecně lidé spojení se staroboleslavskou kolegiátní kapitolou, tedy tehdejší honorace. Raně středověký hrad ve Staré Boleslavi byl založen kolem roku 900 n. l. jako jeden z opěrných bodů tehdy vládnoucí přemyslovské dynastie. Před polovinou 11. století (1039–46) zde český kníže Břetislav I. založil monumentální baziliku a významnou církevní instituci, kolegiátní kapitulu. Místo bylo pravděpodobně vybráno v souvislosti s kultem knížete Václava, který zde byl zavražděn v roce 935 n. l. a později se stal patronem českého národa a nejvýznamnějším českým světcem.
Z dynastického centra s roubenými víceprostorovými domy a jedním z nejstarších kostelů v Čechách, opevněného zcela unikátní celokamennou hradbou z 10. století, se Stará Boleslav před polovinou 11. století stala prvořadou církevní lokalitou. Z hlediska dochování kulturních vrstev s pozůstatky staveb raného středověku šlo donedávna o jednu z nejlépe dochovaných raně středověkých lokalit v Česku, protože stavební činnost, která zde probíhala v novějších obdobích, zasáhla historické jádro lokality jen minimálně. Antropologové zkoumali ostatky celkem 97 lidí ze dvou různých pohřebních areálů v centru Staré Boleslavi a srovnávali je s dostupnými daty z Prahy, která se ale týkala 28 pohřbů.
Odkaz na článek: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X25003323?via%3Dihub
