Archiv článků: strava

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

V nedávné minulosti se pepř pokládal málem za jed, nyní je piperin (hlavní účinná složka černého pepře z hlediska chuti, štiplavě chutnající alkaloid) naopak brán jako zdraví prospěšný. Ale proč přesně? Nejčastější výklad zní, že prostě kvůli tomu, že piperin funguje jako antioxidant. Laboratorní studie na zvířatech i lidských buněčných …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

Krmit domácí mazlíčky syrovou stravou (BARF, raw apod.) je stále módnější, současně ale i nebezpečné, a to i pro člověka. Testy totiž nově prokázaly, že tato psí krmiva běžně obsahují zabijácké bakterie rezistentní na antibiotika. Ana R. Freitas, Carla Novais, Luísa Peixe a jejich kolegové z University of Porto analyzovali …

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

Obličej Rudolfa II. je poskládán z různých druhů ovoce a zeleniny, uši jsou z kukuřice. Po objevení Nového světa to nějakou dobu trvalo, než začal ovlivňovat kuchyni starého kontinentu. Mezi prvními produkty pronikla do Evropy kukuřice, o jejímž širokém rozšíření svědčí skutečnost, že ji v polovině čtyřicátých let 16. století …

Byli tehdy lidé jen mocnější, nebo i přímo bohatší? Měli díky tomu pohodlnější život? Obecně neolitické společnosti (alespoň ve Střední Evropě) pokládáme za spíše rovnostářské, naopak v eneolitu již zřejmě existovala nějaká vládnoucí vrstva – mohlo to znamenat rozdíly v rámci menších skupin nebo i organizaci společnosti na větším území. …

Že se výrazně jinak začneme cítit po nápojích s alkoholem nebo kofeinem, ví každý. Uvádějí se např. psychoaktivní účinky čokolády. Jenže podobně působí skoro vše, co jíme. Stojí za to se soustředit nejen na dlouhodobé zdravotní dopady určitého životního stylu, ale i na to, jak nás činí šťastnými bezprostředně. Studie …