Archiv článků: homo sapiens

Vypaluje se opravdu odedávna

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …

více »

Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň

První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …

více »

Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

více »

Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci. Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali. Dokládají to nové …

více »

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens

Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným výsledkům. Úplně první sekvenování neandrtálské DNA bylo provedeno v roce 1997, tehdy šlo jen o kousek mitochondriální DNA. Od té doby se náhoda sešla tak, že všechny dostatečně zachované vzorky DNA vhodné k analýze byly …

více »

Lidské stopy v Arabské poušti staré 120 000 let

V poušti Nefud na severu Saudské Arábie byly objeveny stopy Homo sapiens. Nejspíš menší skupina lidí se zde tehdy zastavila u mělkého jezera, ale nezůstala zde delší dobu a pokračovali v další cestě. Autoři výzkumu tak soudí na základě toho, že se jim nepodařilo objevit žádné zbytky kamenných nástrojů. Dnešní …

více »

Vynález zbraní v lidské evoluci

Proč lidé přišli o své nebezpečné špičáky a své husté tělesné ochlupení, z nichž bylo obojí extrémně užitečné k boji a zastrašování, a proč se sexuální dimorfismus projevující se rozličnou velikostí tělesné konstituce během několika posledních milionů let zmenšil? Dunbar (1996) poukazuje na to, že u primátů je nápadný dimorfismus, …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close