Archiv článků: homo sapiens

Na přechodu středního a mladšího paleolitu dochází ke změně mobility, lidé začínají využívat mnohem širší okolí. Archeologové z Australian National University a University of Sydney zkoumali jihomoravskou jeskyni Pod Hradem. Ve vrstvách starých 28-50 000 let se podařilo najít asi 20 000 úlomků zvířecích kostí, zbytky kamenných nástrojů a zbraní …

Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz. Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo …

Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela …

Inuité (Eskymáci) žijí v extrémním prostředí, bylo by tedy logické u nich počítat i se specifickými adaptacemi. Včetně genů, které získali hybridizací s dalšími druhy. Zkoumat, jaká populace v sobě nese jaké geny vzniklé křížením Homo sapiens s neandrtálci, denisovany nebo dalšími (dosud neznámými) druhy, je v poslední době až …

Jak ve střední Evropě probíhalo střídání neandrtálců a anatomicky moderní lidí Homo sapiens, tedy přechod mezi středním a mladším paleolitem? Jižní Morava není pouze oblastí pozdějšího gravettienu, ale známe zde i naleziště z období tzv. přechodových industrií před zhruba 40 tisíci lety. Na otázky odpovídá Petr Škrdla (Archeologický ústav AV …

Jak probíhala migrace našich předků z Afriky? Nově sebraná genetická data ukazují na jedinou migraci, jejímiž potomky jsou stejně tak Evropané jako Australané. Několik souvisejících studií na toto téma bylo nyní publikováno v Nature. V rámci projektů, které zastřešovali genetici z Harvard Medical School, byly osekvenovány stovky nových genomů, mezi …

O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …

Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …

Ve filmu Jurský park vědci získají DNA dinosaurů, vloží je do vajíček plazů, a tak dinosaury znovu oživí. I když se použitelná DNA z dinosaurů nikdy nenašla, je tu několik vzrušujících náznaků, že tento sen není tak nereálný. Koncem tohoto století by v našich zoologických zahradách mohly být spousty zvířat, …

Otázka, proč vlastně ovládli planetu příslušníci druhu Homo sapiens, zatímco naši evoluční bratranci neandertálci se museli poroučet do evolučního zapomnění, stále vzrušuje svojí otevřeností. K evolučnímu neúspěchu neandertálců mohla podle jedné z teorií přispět energetická nákladnost jejich pohybu. Stála neandertálce skutečně chůze víc? Antropologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze se nedávno snažili …