Archiv článků: homo sapiens

Proč lidé přišli o své nebezpečné špičáky a své husté tělesné ochlupení, z nichž bylo obojí extrémně užitečné k boji a zastrašování, a proč se sexuální dimorfismus projevující se rozličnou velikostí tělesné konstituce během několika posledních milionů let zmenšil? Dunbar (1996) poukazuje na to, že u primátů je nápadný dimorfismus, …

Jako bottle neck (hrdlo lahve) označujeme situaci, kdy nějaký druh projde drastickým poklesem početnosti populace, takže jeho jedinci si pak jsou (po opětovném nárůstu počtu) relativně příbuzní. Platí to třeba pro gepardy, mezi nimiž lze dnes transplantovat orgány. A do určité míry i pro lidi – Homo sapiens jsou si …

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

Nejstarší malby Homo sapiens, další „čáry“ v Nazce, neznámé asyrské město… Web HeritageDaily sestavil přehled archeologických objevů roku. Seznam je následující. 1. Blombos Cave: „malby“ staré 73 000 let, tj. suverénně nejstarší známé výtvory Homo sapiens tohoto typu. Má jít o několik čar (tři červené čáry a jakési šrafování mezi …

Na pozůstatcích neandrtálců často nacházíme stopy celkem brutálních zranění. Je to výsledek toho, že lovili hlavně velkou kořist, bojovali s velkými šelmami a navíc používali téměř výlučně zbraně k boji zblízka (neznali luk a šíp, oštěp sice ano, ale bez vrhače, který výrazně zvýší dosah). Neandrtálci žili v prostředí evropské …

Malby zvěře zasažené zbraněmi a lovců nemusely být pouhým rituálem, ale něčím mnohem modernějším. Richard Coss z University of Califonia v Davisu publikoval v Evolutionary Studies in Imaginative Culture článek o tom, proč neandrtálci po sobě nezanechali jeskynní malby. Navrhuje, že kvůli odlišným technikám lovu neandrtálci prostě nedokázali dostatečně koordinovat …