Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

V genomu neandrtálců našli geny vymřelých Homo sapiens

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí.
Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém východě se setkali s neandrtálci a křížili se s nimi. Nová studie publikovaná v Current Biology, ale ukazuje, že v této době již neandertálci nesli DNA z mnohem staršího setkání s moderními lidmi.

Výzkumný tým pod vedením University of Pennsylvania, zahrnující ale celou řadu vědců z dalších institucí, tvrdí, že starobylá linie moderních lidí migrovala do Eurasie před více než 250 000 lety (250 000 – 270 000 let), kde se křížila s neandrtálci. Postupem času tito lidé vymřeli a zůstala jen populace s převážně neandertálskými předky.
Příslušná populace Homo sapiens představuje jakési bratrance všech dnes žijících lidí, rozhodně nám byli ale mnohem bližší než samotní neandrtálci.

Ke svému závěru došli autoři studie porovnáním neandrtálského genomu s různorodým souborem genomů moderních domorodých populací v subsaharské Africe.
Protože se předpokládá, že většina křížení mezi neandertálci a lidmi probíhala v Eurasii, nikoliv v Africe (poznámka: kde zřejmě neandrtálci ani nikdy nežili?), přinesla velké překvapení už nedávná studie, která zjistila, že několik subsaharských populací obsahuje v genomu části podobající se neandertálské DNA. Studie nebyla schopna určit, jak se tato DNA podobná neandertálské dostala do těchto populací, zda pochází od moderních lidí, kteří migrovali z Afriky, křížili se s neandertálci v Eurasii a pak se vrátili do Afriky (poznámka: logické vysvětlení), nebo zda je výsledkem dřívějšího setkání neandertálců s Homo sapiens. Vzhledem k tomu, že předcházející studie vycházela z omezeného počtu genomů z projektu 1,000 Genomes Project, z nichž všechny mají relativně nedávný společný původ ve střední a západní Africe, nebylo také jasné, zda je DNA podobná neandertálcům rozšířená mezi subsaharskými populacemi celkově.
V nové studii vědci využili geneticky rozmanitý soubor genomů 180 jedinců z 12 různých populací v Kamerunu, Botswaně, Tanzanii a Etiopii. U každého genomu identifikovali oblasti DNA podobné neandertálské.
Poté porovnali genomy moderního člověka s genomem neandrtálce, který žil asi před 120 000 lety. Pro toto srovnání tým vyvinul novou statistickou metodu, která umožnila určit původ neandertálské DNA v těchto moderních subsaharských populacích a rozhodnout, zda se jedná o oblasti genomu, které neandertálci zdědili od moderních lidí, nebo o oblasti, které moderní lidé zdědili od neandertálců a poté je přenesli zpět do Afriky.
Ukázalo se, že všechny subsaharské populace mají kusy DNA podobné neandertálské. Ve většině případů tato DNA pocházela z prastaré linie moderních lidí, kteří předali svou DNA neandertálcům při své migraci z Afriky do Eurasie. V důsledku tohoto křížení moderních lidí a neandrtálců zdědili neandrtálci přibližně 6 % genomu moderního člověka. (Poznámka: Možná by stálo za to ale rozlišovat neandrtálce evropské a ty žijící na Blízkém východě. Mají tuto DNA Homo sapiens i neandrtálci evropští?)
U některých specifických subsaharských populací vědci rovněž nalezli důkazy o sekvencích neandrtálského původu, které se do těchto populací dostaly při migraci lidí s neandrtálskými geny zpět do Afriky. Neandertálský původ se u těchto subsaharských populací pohyboval v rozmezí 0 až 1,5 %, přičemž nejvyšší hodnoty byly zjištěny u Amharů z Etiopie a Fulanů z Kamerunu.

Vědci se dále zaměřili na to, zda bylo vnesení moderní lidské DNA do neandertálského genomu užitečné, nebo škodlivé. Proto také zkoumali, kde se tyto kousky moderní lidské DNA nacházejí. Zjistili, že většina DNA moderního člověka se nachází v nekódujících oblastech neandertálského genomu, což naznačuje, že varianty genů moderního člověka se přednostně ztrácejí z kódujících částí genomu. A to zase zřejmě znamená, že přítomnost genů moderního člověka byla pro fitness neandrtálců škodlivá.
Je to podobné tomu, co pozorujeme u moderních lidí; i zde přírodní výběr pomalu odstraňuje neandertálské geny z populace.
Což by se celé dalo chápat tak, že ačkoliv křížení mezi moderními lidmi a neandrtálci bylo možné, hybridi už tak dobře nefungovali, i když byli obvykle dále plodní. Neandrtálce a Homo sapiens běžně označujeme jako samostatné druhy. Striktně vzato tato situace (křížení) znamená, že o samostatné druhy nešlo, ale už bylo tímto směrem celkem slušně nakročeno (selekce proti „cizí“ DNA v genomu).

Daniel N. Harris et al, Diverse African genomes reveal selection on ancient modern human introgressions in Neanderthals, Current Biology (2023). DOI: 10.1016/j.cub.2023.09.066
Zdroj: University of Pennsylvania / Phys.org; přeloženo/zkráceno

Nový výzkum spojuje kyslík s technologickou civilizací

Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close