Archiv článků: homo

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci

Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …

více »

Streptococcus a škrob: Co žilo neandrtálcům v puse?

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

více »

Člověk byl přes 2 miliony let vrcholovým predátorem

Žaludek praví: se vznikem rodu Homo a výrobou prvních kamenných nástrojů postoupil člověk v Africe na místo vrcholového predátora. Nejsme potomky oportunistických všežravců, alespoň podle nové studie. Fyzičtí antropologové Miki Ben-Dor a Ran Barkai z Univerzity v Tel Avivu a Raphael Sirtoli (University of Minho, Braga, Portugalsko) vysvětlují, že doposud …

více »

Homo sapiens a denisované se křížili na ostrovech

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali. Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z …

více »

Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

více »

Zbraně, hierarchie a rovnostářství

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Druh Homo erectus a anatomicky moderní lidé podle všeho používali zbraně k obraně proti predátorům, během sběračství, lovu, v úsilí o dosažení dominance ve vlastní skupině a k zastrašování jiných skupin; evoluční preadaptace pro takové chování samozřejmě existovaly. Wrangham a Peterson (1996, s. 180) se zmiňují o tom, jak pozorovali …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close