Archiv článků: homo

Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …

Antropologové z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii jako další upozorňují na to, že kamenné nástroje vyráběné našimi předky nemusejí být tak unikátní. Vědci vycházejí z nových analýz kamenných nástrojů používaných makaky jávskými (Macaca fascicularis, makak dlouhoocasý, long-tailed macaque) v národním parku Phang Nga v Thajsku. Makakové běžně roztloukají (zejména) …

Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus). Ve stejné době už na scénu vstupují i první Homo sapiens – vlastně je tedy trochu s podivem, že se …

Pojďme se podívat na (v různé míře) kuriózní pohledy na vznik Homo sapiens. Jak vypadal poslední společný předek člověka a současných ryb? Připomínal celkem vzato asi rybu. A co předek člověka a bakterií – ano, správně, opravdu vypadal spíš jako bakterie než člověk. A co poslední společný předek člověka a …

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …

Paranthropus robustus, „robustní australopitékus“, byl dosud považován za tvora připomínajícího obživou a nejspíš i chováním dnešní gorilu, snad až na vzpřímenou chůzi. Přisuzovali jsme mu nižší inteligenci, tedy ve srovnání s gracilními australopitéky (A. africanus) nebo prvními formami rodu Homo. Byl cca vegetarián, nelovil. Nástroje používat mohl, ale ty kamenné …

Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou – v tom smyslu, že tyto a už vůbec ne pokročilejší artefakty sotva někdo dokázal vyrobit sám od sebe a od nuly, musel se to tedy naučit (v tomto smyslu kultura = negeneticky předávané know-how). …

Kdy začali lidé poprvé používat oheň? Možná zvládali celou technologii už někdy před milionem let, v době vzniku Homo erectus? Problém je v tom, že nemáme důkazy. Přímé a četné jsou doklady z doby až tak před 200 000 lety, i když nepřímé (a nečetné) doklady jsou staré asi 500 …

Nález je to poněkud záhadný, jaký tvor otisk chodila po sobě vůbec zanechal? Mohlo jít o předka člověka? A to nikoliv z Afriky, ale z Evropy? (V anglické tiskové zprávě je opatrné „human-like“.) I když samozřejmě většinově předpokládáme, že poslední společný předek člověka a šimpanze žil v Africe, i z …

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …