Pixabay License. Volné pro komerční užití

Lidé měli vařit už před 780 000 lety

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let.
Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly objeveny na izraelském nalezišti Gesher Benot Ya’aqov. V rámci výzkumu se dále podařilo rekonstruovat rybí populaci nedalekého pravěkého jezera Hula a ukázat, že v jezeře žily i druhy ryb, které mezitím již stihly vyhynout.
Studiem struktury krystalů, které tvoří zubní sklovinu ryb, se vědcům podařilo prokázat, že ryby byly vařeny (spíše „vařeny“, viz dále), tj. sklovina prošla příslušnou teplotou a nikoliv ohněm z náhodného požáru. Ve studii vědci použili geochemické metody k identifikaci změn ve velikosti krystalů zubní skloviny v důsledku vystavení různým teplotám; ukázalo se, že ryby byly vystaveny relativně nízkým teplotám, nikoliv strčeny přímo do ohně. (Poznámka: „vaření“ zde lépe ale brát jako řízenou tepelnou úpravu než skutečně vaření ve vodě, nejspíš šlo spíš o opatrné pečení na prutu, na nějakém kameni na okraji ohniště apod. Uvádějí se teploty do 500 °C.) Dále byla provedena u skloviny rybích zubů analýza izotopů, z níž má vyplývat, že ryby byly loveny a konzumovány po celý rok, a tedy poskytovaly stálý zdroj potravy, který snižoval potřebu sezónní migrace.
Zuby byly na lokalitě nalezeny ve velkém množství a v různých vrstvách, čili tehdejší lidé zde vařili systematicky. Doprovodná industrie patří k typu acheuleen, ryby si zde zřejmě připravovali lidé patřící mezi Homo erectus (Homo heidelbergensis je o něco mladší). Je samozřejmě možné, že když už se vařily ryby, mohlo se tepelně upravovat i další maso nebo o rostliny, i když o tom se přímé doklady nenašly.
Tepelně upravené jídlo je mnohem stravitelnější a také bezpečnější z hlediska mikrobiologického (poznámka: viz i to, že své své rané evoluci mohli být předkové života do značné míry mrchožrouty a mršiny navíc konzumovali v teplém klimatu). Konzumace vařené stravy zřejmě přímo souvisela se změnami anatomie čelisti a lebky, zefektivnila trávení i využívání zdrojů (výsledkem mohlo být více „volného času“). Někteří vědci pak považují speciálně konzumaci ryb přímo za milník, který umožnil skok v evoluci lidského mozku. Mnohé součásti rybího masa, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, zinek nebo jód mají vliv na vývoj a fungování mozku i u moderního člověka. (Poznámka: Ale zase to jistě jde i bez ryb.) Nejstarší doklady o konzumaci ryb člověkem máme z doby před asi 2 miliony let (poznámka: asi zde muselo dojít k nějaké evoluční změně, šimpanzi mají z vody strach, poslední společný předek člověka a šimpanze spíš taky; na druhé straně to zase tak složité být nemusí, uvádí se třeba, že i jinak hydrofobní kočky mohou začít rybařit).
Sladkovodní jezera hrála určitě významnou roli při migracích dávných lidí mezi Afrikou a Levantou. Tato stanoviště poskytovala poživatelnou vodu a lákala do oblasti zvířata. Lov ryb v mělkých vodách je relativně jednoduchý, bezpečný a produktivní. Dnes jsou mnohé z těchto oblastí sušší než tehdy, někde se i přímo přeměnily na pouště.

Irit Zohar, Evidence for the cooking of fish 780,000 years ago at Gesher Benot Ya’aqov, Israel, Nature Ecology & Evolution (2022). DOI: 10.1038/s41559-022-01910-z. www.nature.com/articles/s41559-022-01910-z
Zdroj: Tel-Aviv University / Phys.org
Poznámka PH: Do zhruba stejné doby se datují i nejstarší doklady o použití ohně (Důkaz použití ohně před 800 000 lety?). Nicméně se jedná také o nový nález. Obecně se ale asi dá předpokládat, že třeba při příchodu prvních lidí (Homo heidelbergensis) do Evropy už oheň znám byl.

Rakovinu by mohla léčit umělá lymfatická uzlina

Vědci z Johns Hopkins Medicine tvrdí, že podle nové studie na myších a lidských buňkách …

6 comments

  1. Před pár lety byla populární teorie, že předkové člověka prožili krátkou epizodu jako vodní tvorové. Teorie vycházela z toho, že směr ochlupení na zádech člověka neodpovídá ochraně před deštěm (jako u šiímpanzů), ale spíše pomáhá plavat (jako u vyder). Nevím, nakolik je tato teorie brána vážně i dnes.

    A že i primáti se můžou naučit pobytu ve vodě, dokazují makakové v Japonsku, kteří se v zimě ohřívají v teplýcgh pramenech.

  2. Pavel Houser

    jak to chapu, to hlavne vychazelo z potreby vysvetlit chybejici zaznam asi 10-5 milionu let, mezi ramapitekem (15-10 mil. let) a australopitekem, rekneme. kdyz se predpokladalo, ze linie k cloveku a simpanzi se rozdelila pred 15 mil. lety. ted, kdyz posledniho spolecneho predka datujeme molekularne na 6-7 mil. let, zadny problem neni. ona ovsem i tehdy se cela teorie povazavoala spis za zabavnou kuriozitu, coz samozrejme ji na popularite neubiralo.

  3. BTW: V nějakém populárně naučném videodokumentu se uváděli i další zásadní výhody technologie „vaření“. Kromě již zmíněné stravitelnosti (teplo obecně katalyzuje chemické reakce), také značné zkrácení doby „jezení“ (kousat syrové maso zabere spoustu času) – tj. větší bezpečí před predátory (protože při jezení je tvor přeci jen zranitelnější); umožnilo také jíst potraviny, které jsou těžko nebo vůbec bez tepelné úpravy poživatelné. Asi i nějakou elementární ochranu proti patogenům. A uvolněný čas je možno využít (schánění další potravy, průzkum prostředí, „hry“, možná i výroba nástrojů). A i přes snížení obsahu některých látek v tepelně upravené stravě (např. vitamín C) se to vyplatilo.

  4. Výše dva uvedené druhý ryb velikosti 2m nedosahují.

  5. Pavel Houser

    k vareni – no a predpoklada se, ze prvni lide byli spis mrchozrouti. a to v horke africe. je skoro s podivem, ze s nasim zaludkem neco takoveho vubec slo, ze se pred ovladnutim ohne vsichni neotravili.

  6. „Josef: Výše dva uvedené druhý ryb velikosti 2m nedosahují“ –nedosahují dnes.

    Doporučuji návštěvu Národního muzea. Je tam vypreparovaný kapr z Vltavy u Prahy vytažený o váze 300 Kg, ale není to největší ulovený kapr z Vltavy, jeden měl 400 kg, ale byl sežrán.
    V současnosti se dají ulovit parmy na Berounce až metr dlouhé (spíše nedají, jsou to velmi divoké potvory). Při stávajícím rybářském tlaku se loví ryby v nedospělém věku.

    xxxxx
    Asi velkým nebezpečím tepelně neupraveného masa jsou cizopasníci, zejména v jižních zemích. Viz náboženské předpisy v místech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close