Archiv článků: medicína

Nová genová terapie Huntingtonovy choroby vstupuje do klinických studií

Právě před deseti lety, v létě 2009, se ve výzkumném Centru PIGMOD v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově narodila první transgenní samice miniaturního prasete. Do její genetické informace byl začleněn mutovaný, tedy nesprávně tvarovaný lidský gen způsobující nevyléčitelnou Huntingtonovu chorobu. Na Adéle, jak byla prasnička pojmenována, …

více »

20 let pozitronové emisní tomografie v ČR

25. srpna 1999 provedli lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce první vyšetření pacienta pomocí PET čili pozitronové emisní tomografie. Jednalo se o vůbec první využití této metody nukleární medicíny v postkomunistické Evropě. PET centrum Praha, které Homolka vybudovala ve druhé polovině devadesátých let ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu Řež, bylo unikátní tím, že …

více »

Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater

Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných …

více »

Nová naděje pro pacienty s migrénou

Nové léky patří do skupiny humánních monoklonálních protilátek proti receptoru CGRP. Novou nadějí pro pacienty s migrénou jsou léky, které právě vstupují na český trh. Dosud byly testovány v řadě klinických studií, kterých se účastnila I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Zpočátku by …

více »

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Borelie prý do těla pronikají jinak

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Po pečlivých experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, což jsou bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z těla parazita do hostitele. Svými poznatky mladí vědci nabourali …

více »

Nová metoda klasifikace nádorů prsu

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dnes lékaři pro stanovení konkrétního typu nádoru využívají převážně stanovení přítomnosti několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni. Novou metodu, která umožňuje přesněji rozlišovat mezi jednotlivými podtypy nádorů prsu, a která by tak mohla v budoucnu přispět k lepší volbě léčby, otestovali jako první odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve …

více »

Poprvé připraveny feromagnetické kapaliny

Speciální 3D tiskárny umožňují tisk feromagnetických kapalin. Vědci z Berkley Lab uvádějí, že výsledkem by mohly být např. různé flexibilní částice, které by se lépe dokázaly pohybovat v lidském těle a zde sloužit pro léčbu i diagnostiku. Studii vedl Tom Russell (Berkley Lab, University of Massachusetts, Amherst). Spolu s hlavním …

více »

První klinická studie s novým přípravkem SO-C101 pro pacienty s pokročilým nádorovým onemocněním

V preklinických experimentech se ukázalo, že SO-C101 stimuluje a vyvolává tvorbu imunitních efektorových buněk. SOTIO a Cytune Pharma, společnosti ze skupiny PPF, dnes oznámily, že historicky první pacient podstoupil léčbu pokročilého nádorového onemocnění přípravkem SO-C101 na bázi interleukinu IL-15. Klinická studie SC103 fáze I/Ib bude vyhodnocovat bezpečnost a předběžnou účinnost SO-C101 u …

více »

Rakovina jako ruleta – model tak docela nefunguje

Věk, kdy se nádor objeví, by podle nejjednoduššího modelu musel záviset na počtu potřebných mutací, což ale příliš neplatí. Mechanismy, které vedou k tomu, že buňka vytvoří nádor, jsou celkem známé, podrobněji je popisuje např. i v češtině vyšlá populárni kniha Jediná odrodilá buňka (autor Robert A. Weinberg, Academia 2003). …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close