Archiv článků: medicína

Migrastatika – metoda proti metastázování nádorů

V současné paletě protinádorových terapií chybí kategorie léků, cílících na šíření nádorových buněk po těle a metastázování. Jan Brábek se svým týmem z laboratoře Invazivity nádorových buněk na Přírodovědecké fakultě UK v BIOCEVu definoval „migrastatika“ jako látky bránící všem způsobům invazivity a metastázování nádorových buněk, aby tyto látky odlišili od …

více »

V evropské soutěži zdravotnických start-upů vyhrál UV filtr z bakterií

InoCure, český tým využívající nanotechnologie k urychlení vývoje léků, získal druhé místo v letošním ročníku soutěže EIT Health InnoStars Awards, programu pro start-upy ze zemí střední, východní a jižní Evropy, kde je tempo inovací stále mírné. První místo putovalo do Polska pro tým UVera využívající bakterie k výrobě přírodního UV filtru, …

více »

Czech DIGI@MED Award: cystická fibróza i rakovina jater

Aplikace LISA umožňuje mapování a statistický popis geometrie cévního systému jater na základě analýzy obrazových dat. Soutěž Czech DIGI@MED Award, kterou pořádá biotechnologická společnost Roche, zná své vítěze. První ročník soutěže inovativních digitálních řešení ve zdravotnictví vyhrála v kategorii Existující projekt aplikace CF Hero – kouč pro mladé pacienty s …

více »

Zdravotnický hackathon vyhrála aplikace pro nevidomé diabetiky

Program umožňuje nevidomým diabetikům s pomocí mobilního telefonu odečíst hladinu cukru a trend glykémie. V ČR žije nejméně 10 000 diabetiků, kteří mají poruchu zraku. Ve dnech 22.–24. listopadu se v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) potkalo 59 hackerů z 5 zemí na druhém ročníku soutěže Smart Health Hackathon. Mladí hackaři hledali …

více »

Neurony rostou na lešení z uhlíkových nanotrubiček

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlíkové nanotrubičky by mohly fungovat jako substrát pro růst nervových tkání, přičemž by současně zvládly i roli modulátoru elektrické aktivity neuronů – mj. i proto, že nanotrubičky jsou dobře elektricky vodivé a adhezivní k řadě povrchů. Dokázaly by tedy zřejmě zajistit zesíťování/přenos vzruchů i mezi neurony, které se nedotýkají vlastními …

více »

Na ISS zkoumají růst tkání ve stavu beztíže

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší …

více »

Nakažlivá rakovina překročila rovník i Atlantik

Jedná se o nádory, které decimují mořské mlže. Jak se ukazuje, tyto nakažlivé rakoviny navíc dokáží přeskakovat i mezi příbuznými druhy. Ze severoamerických vod se choroba rozšířila na pobřeží Jižní Ameriky i Evropy. Striktně vzato bychom neměli mluvit o rakovině – tu způsobují buňky vlastního těla. Jde o spíše o …

více »

Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy

Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili …

více »

Chytrá bota pro pacienty s roztroušenou sklerózou

O víkendu se v Praze utkalo 17 mezinárodní týmů na akci Neurological Hackathon, aby pomohli pacientům trpícím roztroušenou sklerózou. Vítězem 24hodinového klání se stal projekt NovaSol týmu Data Gardeners, který představil způsob, jak zajistit průběžnou diagnózu chůze pacientů s roztroušenou sklerózou s pomocí senzoru ve vložce boty a mobilní aplikace. Vítězný projekt získal …

více »

Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení

K vývoji a testování nových léčebných metod vědci používají jako modelový organismus nejčastěji myši. V procesu vývoje vajíček se přitom doposavad mělo za to, že základní mechanismy dělení chromozomů jsou u člověka a u myši rozdílné. Společný tým amerických výzkumníků z Baltimore a vědecké skupiny Petra Šolce z Akademie věd ČR nyní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close