Tag Archives: ptáci

Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …

Toulavé kočky prý potkany ve městech prakticky neloví. Když se jejich zastánci odvolávají na boj s hlodavci, nemají tedy pravdu. Michael H. Parsons z Fordham University a jeho kolegové sledovali populaci potkanů (předpokládejme, že jde o potkany, nikoliv o krysy) na jedné newyorské skládce. Více než 100 hlodavců bylo očipováno, …

Relativně nedávno vyhynulí madagaskarští „sloní ptáci“ rodů Palaeognathae a Aepyornithiformes byli zřejmě největšími zástupci této skupiny (třídy Aves) vůbec. Obr vážící půl tuny a vysoký 3,5 metru vymřel možná teprve před asi 300 lety. Vědci nyní provedli rekonstrukci lebek ptáků druhů Aepyornis maximus a Aepyornis hildebrandti pomocí počítačové tomografie a …

Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …

Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …

Novokaledonské vrány a novozélandští papoušci nestor kea se údajně učí jako děti, s využitím hry. Podobně se zřejmě budou chovat i další jim příbuzní inteligentní ptáci ze skupin krkavcovitých a papoušků. Papoušci kea i novokaledonské vrány dokáží identifikovat předměty, které by se daly využít jako nástroje, eventuálně z nich nástroje …

Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …