(c) Graphicstock

Bahňáci jako indikátor klimatické změny

Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky.

Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent doktorského studia na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Vojtěch Kubelka. Ke studii výraznou měrou přispěl i jeho školitel prof. Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity.

Studie v časopise Science analyzuje v první řadě míru predace hnízd, neboli to, do jaké míry se vajíčka v hnízdech stávají kořistí predátorů. Bahňáci nemají specifické predátory, kteří by byli vázáni na konkrétní druhy. Většina jejich predátorů jsou naopak oportunisté, kteří ve svém jídelníčku kombinují např. hlodavce a právě ptačí hnízda. V arktických oblastech jde zejména o lišky polární, lasice, chaluhy, racky a krkavce. V mírném pásu převažuje zpravidla predace v noci, jde většinou o lišky obecné, kuny, ježky a opět krkavcovité ptáky. Směrem k rovníku se přidávají např. šakalové a menší šelmy, na významu nabývají hlodavci (krysy a potkani), ještěři (např. varani), hadi, ale vejce bahňáků mohou predovat i krabi. Široká variabilita predátorů v tropických oblastech přispívá k vysoké míře predace hnízd. V tropických oblastech jsou však naše znalosti o predátorech i míře predace podstatně méně komplexní.

“Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38 191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou literaturu a získával potřebná data. V této práci jsou zahrnuty i výsledky studií, na nichž jsem se podílel přímo v terénu, např. o čejkách chocholatých z jižních Čech i údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotku. Výsledkem je článek v časopise Science, který vychází právě v těchto dnech,” popisuje Vojtěch Kubelka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Výsledky analýz dat ukazují, že opravdu existoval předpokládaný latitudinální gradient v míře predace hnízd s nejintenzivnější predací v tropech a klesající mírou predace do mírného pásu a polárních oblastí. Tento trend byl však zřejmý jen na historickém souboru dat do roku 2000. V současné době zůstává tato patrnost stejná na jižní polokouli, na severu však došlo k zásadním změnám. Ty se týkají mírného pásu, nejvíce zřejmé jsou však v Arktidě, kde došlo až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd. V současnosti je tam predováno okolo 70 % všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém.

Jak si tento jev vysvětlit? Svou roli může hrát řada faktorů, zde následuje nejpravděpodobnější příčina. Vědělo se, že okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků. Tito hlodavci jsou základem potravní sítě v Arktidě. V důsledku častějších teplotních výkyvů, roztávání a opětovného zamrzání sněhové pokrývky nebyli lumíci schopní získávat potravu pod sněhem a na řadě míst proto došlo ke kolapsu cykličnosti a snížení početnosti lumíků. Hnízda bahňáků představují pro arktické predátory alternativní kořist a míra jejich predace se proto zvýšila se snížením početností lumíků. Dříve měli bahňáci jednou za několik let, kdy byli lumíci nejpočetnější v rámci svého populačního cyklu, až stoprocentní úspěšnost líhnutí snůšek a téměř žádnou predaci. Průměrně nízká predace byla jednou z výhod dalekých ptačích migrací do Arktidy a zajišťovala dostatek mladých jedinců udržujících početnost celosvětové populace. Avšak výsledky studie ukazují, že současná Arktida naopak představuje rozsáhlou ekologickou past pro migrující bahňáky z perspektivy predace hnízd. Ukázalo se také, že lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability vykazovaly také nejvyšší míru predace hnízd bahňáků.

Studie jako jedna z prvních ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy na globální škále. To má i řadu ochranářských implikací. Vinou ničení vhodných tahových zastávek, zejména přílivových zón, klesá míra přežívání dospělých jedinců a při vysoké míře predace na hnízdištích jsou tak ptáci sevření prakticky ve dvojích kleštích. To představuje zásadní problém zejména na východoasijské-australské tahové cestě, nejvíce v Číně a Koreji. “Ochrana těchto rychle mizejících stanovišť může podle mého názoru v současné době nejvíce podpořit celosvětové populace řady druhů bahňáků,” uzavírá Kubelka.

tisková zpráva Přírodovědecké fakulty UK

Orlí hlava v Býku

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close