Archiv článků: ptáci

Záhada husího hejna ve tvaru V: matematika v pozadí

Stěhovaví ptáci často létají ve formaci, která má tvar písmene V. Nejznámějším příkladem jsou hejna divokých hus ve tvaru V, která často čítají desítky nebo dokonce stovky ptáků. Co hejno nutí zaujmout tento tvar? Badatelé již dlouho předpokládají, že ve formaci tohoto tvaru se každý pták vyhýbá turbulentnímu vzduchovému víru …

více »

Sloupy elektrického napětí: oáza v zemědělské pustině

Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …

více »

Vránám dělá technologie radost

Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …

více »

Proč ptáci žijí déle než savci

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

více »

Ptačí peří obsahuje bakterie produkující látky podobné antibiotikům

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Kromě tepelné izolace a umožnění letu přináší ptákům peří další překvapivé výhody. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci objevili, že okolo 25 % všech zjištěných druhů bakterií v peří pěvců jsou bakterie schopné produkovat bakteriociny, tedy látky …

více »

Papoušci v logice předčí lidoopy i pětileté děti

papoušek šedý žako

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

více »

Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu

Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy. V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách. Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily …

více »

Bahňáci jako indikátor klimatické změny

Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close