Relativně nedávno vyhynulí madagaskarští „sloní ptáci“ rodů Palaeognathae a Aepyornithiformes byli zřejmě největšími zástupci této skupiny (třídy Aves) vůbec. Obr vážící půl tuny a vysoký 3,5 metru vymřel možná teprve před asi 300 lety. Vědci nyní provedli rekonstrukci lebek ptáků druhů Aepyornis maximus a Aepyornis hildebrandti pomocí počítačové tomografie a …
více »Evoluce genů ptačí imunity
Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …
více »Proč ptáci nemají zuby
Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …
více »Papoušci kakadu používají nástroje k bubnování
Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …
více »Nářečí strnadů pod lupou
Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …
více »Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný
Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …
více »Škola hrou: Chytří ptáci se učí podobně jako děti
Novokaledonské vrány a novozélandští papoušci nestor kea se údajně učí jako děti, s využitím hry. Podobně se zřejmě budou chovat i další jim příbuzní inteligentní ptáci ze skupin krkavcovitých a papoušků. Papoušci kea i novokaledonské vrány dokáží identifikovat předměty, které by se daly využít jako nástroje, eventuálně z nich nástroje …
více »Evoluce ve slepé uličce: Proč samci se superspermiemi nikdy nepřeváží
Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …
více »Sýkorky: Kořist a jídlo není totéž
Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu. Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a …
více »V Zoo Praha uhynulo nejdéle žijící zvíře
Samice plameňáka kubánského označovaná kódem FHF přicestovala do pražské zoo 5. srpna 1965. Byla nejdéle žijícím zvířetem v zoo a zároveň také patřila mezi nejstarší zvířata, i když její přesný věk nebyl znám. FHF uhynula v sobotu 13. května. Zatím vše nasvědčuje tomu, že příčinou smrti bylo její stáří. „Zamíchaná v hejnu …
více »