V posledních letech vyšla i v češtině řada knih behaviorálních ekonomů, kteří se snaží empiricky dokazovat, že lidé se nechovají ekonomicky racionálně a celá příslušná teorie ekonomické racionality je prostě chybná. Možná mají pravdu, ale jen možná – to protože výsledky experimentů lze podle mého názoru vysvětlovat řadou způsobů. Tématu …
více »Kočky se nikam daleko nehoní
Kočky na rozdíl od psů lidé běžně pouští ven volně, mívají i různé speciální průchody z domu, plot zahrady přelezou nebo se jím protáhnou. Co potom kočky bez dozoru ale přesně provádějí, chytají ptáčky nebo myši, perou se spolu nebo snad preferují sexuální orgie na střechách? Vědci a studenti z …
více »Mají kulturu i chobotnice?
Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …
více »Evoluce kultury, memy a pravidla
Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …
více »Červ s 302 neurony zvládne komplexní rozhodování
I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …
více »Supersociální gen přeskočil opakovaně mezi různými druhy mravenců
Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …
více »Co má vliv na stereotypní chování psů – lepší je nebýt prvním psem člověka
Psi mohou trpět psychickými poruchami podobně jako lidé. Jedním z běžných problémů je kompulzivně-obsedantní porucha. Nejčastěji se projevuje jako stereotypní (opakující se) chování – opakované pohyby těla „bez příčiny“, tj. např. honění se za vlastním ocasem, chňapání po neexistujícím hmyzu, olizování se, štěkání na svůj obraz nebo stín apod. Kynologové …
více »Samotářské sojky nejsou hloupější
Sojka kalifornská (Aphelocoma californica, sojka západní), obecně nespolečenský pták, se dokáže učit stejně dobře jako jiný druh sojky, který žije ve skupinách. Vědci logicky očekávali, že sociální sojka mexická (Aphelocoma wollweberi) bude v jejich experimentu dosahovat lepších výsledků. Výzkum tak ilustruje, že spojení mezi sociálním chováním a evolucí inteligence (předpokládaná …
více »Psi poznají svého pána i čistě po hlase
Většina majitelů psů má asi za samozřejmé, že je hafan pozná čistě podle hlasu. Však na tomto předpokladu stojí i některé technologie (uklidňování psa na dálku). Nicméně ne vše, čemu všichni věří, se při pečlivějším prozkoumání ukáže odpovídat realitě. Zrovna výše uvedené však ve studii jednoho z center psovědných výzkumů, …
více »S evolučním zmenšováním termitů to není zase tak jednoduché
Termiti jsou příbuzní švábů (respektive jsou to švábi, jinak by nám švábi zřejmě vyšli jako parafyletická skupina) a jako samostatná linie se podle všeho oddělili před 150 až 170 miliony let, tedy koncem jury. Často se uvádí, že od té doby se termiti zmenšovali, a tento proces trvá dodnes cca …
více »