Archiv článků: chování

Agenti na bázi umělé inteligence ukazují, že to jde docela jednoduše. Vědci z japonské Nagoya University zjistili, že kooperativní lov, při němž dva nebo více predátorů spolupracují na ulovení kořisti, nevyžaduje složité kognitivní procesy v mozku. Spolupráce může vzniknout i na základě jednoduchého souboru pravidel a zkušeností. Tato zjištění mají …

Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …

S mírným zpožděním přehled populárně-naučných knih, které mě nejvíc zaujaly v roce 2024. Za mě jednoznačným vítězem je Špinka Marek, Havlíček Jan, Štolhoferová Iveta, Frynta Daniel (editoři): Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů (Academia) Skutečně úctyhodná bichle (668 stran), „učebnice“ od kolektivu autorů. Málo platné, mnozí z nás …

Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …

Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …

Jakkoliv atraktivním mechanismem se reciprocita může zdát, její výskyt v přírodě je v současnosti považován za vzácný (existují ale i názory opačné – viz diskuzi v Carter 2014 a Schweinfurth a Call 2019). (pokračování včerejšího úryvku) Parcelling Jedním z problémů je například časová prodleva mezi vynaloženými náklady a ziskem z …

Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …

Nová studie vědců z katedry etologie budapešťské Eötvös Loránd University zjistila, že psi dokážou napodobovat lidské jednání z dvourozměrných videoprojekcí. Kognitivní schopnosti psů zpracovávat a napodobovat činnosti pozorované na dvourozměrných videoprojekcích odpovídají jejich každodenním zkušenostem s pozorováním lidí. Pomocí tréninkové metody Do as I Do (Dělej po mně) výzkumníci vycvičili …

Změny v pohybu lidí v urbánní krajině, vynucené restrikcemi za pandemie COVID-19, ovlivnily takzvanou městskou krajinu strachu. Tou se myslí prostředí, v němž zvířata omezují své chování s ohledem na lidskou aktivitu. Jak na výjimečnou situaci zareagovali ptačí obyvatelé měst? Mezinárodní tým vedený Peterem Mikulou a Martinem Bullou z Fakulty …

Kosatky jsou velmi pozoruhodnými tvory. Vedle člověka jde zřejmě o jediný druh, u něhož se vyskytuje menopauza (systematicky). Mají kulturu. Různé skupiny kosatek komunikují různými dialekty, předávají si „písně“, různé skupiny loví různou potravu (nejen ve vazbě na její dostupnost; kde nežijí lachtani, tam kosatky lachtany pochopitelně neloví, ale zde …