Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že …
Read More »Centaur: umělá inteligence, která myslí (má myslet) jako my
Model má schopnosti předvídat lidské chování nejen při řešení známých úkolů, ale i ve zcela nových situacích. Výzkumníci z Helmholtzova institutu v Mnichově vyvinuli model umělé inteligence zvládající s pozoruhodnou přesností simulovat lidské chování. Jazykový model Centaur byl vycvičen na více než deseti milionech rozhodnutí z psychologických experimentů – a …
Read More »Když šimpanzi mlátí kameny o stromy, je to forma komunikace
Studie biologů z Wageningen University a Německého centra pro výzkum primátů odhalila pozoruhodný jev u volně žijících šimpanzů v západní Africe: používání kamenů k vydávání zvuků, pravděpodobně jako způsob komunikace. V průběhu pětileté terénní studie shromažďoval výzkumný tým pomocí kamerových pastí videozáznamy na pěti různých místech v přírodní rezervaci v …
Read More »Dopamin, případ rozhodných potkanů a jak je to u lidí
Svět nefunguje vždy tak, jak očekáváme. V raném dětství se naučíme, že se lepicí páskou dá spravit natržený papír, ale s rozbitými hračkami nebo rozbitými talíři už to tak dobře nefunguje. Podnikatel, který v garáži pracuje na přelomové technologii, je překvapený, když se za ním lidé nehrnou. Úspěch vyžaduje roky …
Read More »Chytří psi se mohou naučit nová slova odposloucháváním svých majitelů
Nová studie tvrdí, že psi s talentem pro učení se slovíček označujících hračky, se mohou naučit nové pojmy i tím, že odposlouchávají rozhovory svých majitelů. Rodiče vědí, že některá slova by se neměla vyslovovat, ale pouze hláskovat, aby děti nemohly odposlouchávat rozhovor. Ve věku 1,5 roku se batolata již mohou …
Read More »Svobodné nechtění: Právo veta
Nabízí se otázka: I kdybychom neměli svobodnou vůli, disponujeme svobodným nechtěním, schopností dupnout na brzdu v okamžiku mezi vědomým pocitem svobodného rozhodování něco udělat a samotným chováním? K tomuto závěru dospěl Libet na základě svých výzkumů: Právo veta nepochybně máme. V nevýznamné situaci to může vypadat třeba tak, že se …
Read More »Bonobové mají teorii mysli
Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …
Read More »Psi dokážou rozšiřovat pojmy podle funkce. Tedy někteří psi
Pojem neodkazoval na jeden předmět, ale na skupinu hraček, které vypadaly úplně odlišně… Výzkumníci z Eötvös Loránd University zjistili, že chytří psi (tedy psi schopní rozlišovat více slov ve smyslu názvů hraček) dokážou naučené pojmy rozšířit na zcela nové předměty, a to nikoli na základě toho, že se tyto předměty …
Read More »Jsou psi opravdu vyšlechtěni na konkrétní schopnosti?
Psi jsou od své domestikace před tisíciletími šlechtěním přizpůsobeni konkrétním činnostem, jako je pasení, lov nebo hlídání – respektive jsme si to alespoň mysleli. Výsledky nové studie nyní zpochybňují (cca samozřejmý) názor, že některá plemena jsou (i) na základě morfologie lebky od přírody lepší v plnění určitých úkolů. Studie použila …
Read More »Demokratické rozhodování včelího roje
Proč neexistuje žádná kolektivní mysl. Fascinující interakce mezi stereotypním vrozeným chováním a sociálním učením jsou patrné i v souvislosti s komunikací včel, což už jsme koneckonců viděli na příkladu taneční komunikace u rodu Apis. Zatímco symbolické kódy pro vzdálenost a směr jsou do značné míry vrozené, informace se dělnice učí …
Read More »
Sciencemag.cz
