autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Šimpanzi nejsou škodolibí ani altruističtí

Nový výzkum ukazuje, že šimpanzi se řídí vlastním prospěchem. Pokud jim z jejich jednání žádný neplyne, nemají tendenci ostatním pomáhat ani jim házet klacky pod nohy.
Podle studie uveřejněné v Nature Communications byly předcházející experimenty na toto téma zřejmě zatížené různými specifickými chybami. Buď šlo o speciální úlohy, nebo situace pro šimpanze ve skutečnosti nebyla neutrální (poznámka: studie o chování v tomto bývají speciálně „měkké“). K takovému závěru alespoň dospěl tým z univerzit v Birminghamu, Manchesteru a St Andrews a Ústavu Maxe Plancka v Lipsku.
Výzkum byl podniknut se šimpanzi (učenlivými/pravými) z rezervace na pralesním ostrově Ngamba v Ugandě. Skupiny šimpanzů byly vytvořeny tak, aby nezahrnovaly blízké příbuzné (alespoň pokud bylo experimentátorům známo). V jednom experimentu mohli šimpanzi třepáním páčky nakrmit své kolegy arašídy, ale sami se k takto poskytnuté potravě dostat nemohli. Druhá skupina zase naopak mohla původně volný přístup k potravě kolegům uzavřít. A v obou skupinách byl někdy mechanismus navíc nastaven tak, že se zasekl, takže pohyb nezpůsobil žádnou změnu. Šimpanzi na sebe navzájem nemohli, byli v jiným místnostech, nicméně účastníci experimentu viděli, co se s přístupem k jídlu děje.
Šimpanzi si nejdřív s mechanismem začali hrát, ale brzo je to přestalo bavit, když zjistili, že z toho sami nic nemají. To, zda jídlo zpřístupňují nebo odpírají ostatním, jim bylo jedno. Chování šimpanzů se nijak nezměnilo, ani když si mohli speciálně prohlédnout druhou místnost a lépe pochopit, co vlastně jejich činnost způsobuje. I pak jim důsledky jejich jednání byly ale lhostejné.
Předpokládáme-li, že lidé by za stejných podmínek měli spíše tendenci ostatním pomáhat (je to tak?), zůstává otázka, jaké z obou chování je evolučně původní. Autoři výzkumu zastávají názor, že altruismus se postupně vyvíjel až u člověka, a to relativně pozdě, ale kdo ví. Není to nutně tak, že poslední společný předek člověka a šimpanze byl ve všem jako šimpanz, i šimpanzi prošli svou evolucí. (Poznámka: jak by se v popsaném případě chovali bonobové?)
V některých jiných experimentech šimpanzi ovšem měli tendenci pomáhat jiným šimpanzům nebo i lidem. Autoři výzkumu navrhují, že to může být důsledkem toho, že prostě chtěli splnit úkol, přijít na kloub problému, který je zaujal. Pomoc ostatním by tak mohla vzniknout jako vedlejší produkt zájmu o řešení úloh (krajní analogie: dejme tomu lékař není motivován pomoci pacientovi, ale zvítězit nad rakovinou je pro něj zajímavá výzva).
Zdroj: Phys.org a další

Do gramu DNA se podařilo uložit 215 petabajtů dat

Báze DNA nabízejí teoreticky obrovskou hustotu záznamu. Často diskutované jsou projekty DNA počítačů, DNA však …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close