Archiv článků: šimpanz

Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …

Jak se lidské skupiny chrání proti odhodlanému útočníkovi, který by v případě úspěchu začal skupinu kontrolovat? Thomas Hobbes (1651): člověk je násilnická bytost, musí ho krotit civilizace a stát. Jean-Jacques Rousseau (1754): člověk je mírumilovná bytost, kterou civilizace a stát zkazily. Budete-li sledovat dravce útočícího na kořist, kočku, jestřába nebo …

Nález je to poněkud záhadný, jaký tvor otisk chodila po sobě vůbec zanechal? Mohlo jít o předka člověka? A to nikoliv z Afriky, ale z Evropy? (V anglické tiskové zprávě je opatrné „human-like“.) I když samozřejmě většinově předpokládáme, že poslední společný předek člověka a šimpanze žil v Africe, i z …

Proč šimpanzi nedošli k době kamenné, i když jinak různé nástroje používají? Zřejmě to přece jen jejich duševní schopnosti přesahuje a předkové člověka je v tomto překonávali. Přitom od člověka se šimpanz může naučit leccos (třeba vařit na ohni). Znám je i případ šimpanze, který v zoo po návštěvnících házel …

Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …

Rudapithecus, lidoop, jehož fosílie byly objeveny u hornického maďarského městečka Rudabánya, by mohl mít vztah k evoluci člověka, respektive k tomu, jak vypadalo rozdělení větve vedoucí k lidem a k šimpanzům. Fosílie tohoto lidoopa jsou staré asi 10 milionů let, měly by tedy předcházet rozchodu předků lidí a šimpanzů, jak …

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …

Nový výzkum ukazuje, že šimpanzi se řídí vlastním prospěchem. Pokud jim z jejich jednání žádný neplyne, nemají tendenci ostatním pomáhat ani jim házet klacky pod nohy. Podle studie uveřejněné v Nature Communications byly předcházející experimenty na toto téma zřejmě zatížené různými specifickými chybami. Buď šlo o speciální úlohy, nebo situace …

Problém není v anatomii hrtanu, ale v mozku. Jak je to pak s jazykem lidoopů? W. T. Fitch, B. de Boer, N. Mathur a A. A. Ghazanfar publikovali v Science Advances analýzu vokálního systému makaků. Zkoumali jazyk, rty a hrtan a jejich pohyby. Vyšlo z toho, že makakové by klidně …

Nová lehce kontroverzní studie zkoumá 1000 druhů savců podle toho, zda se příslušníci druhu usmrcují mezi sebou; míra tohoto násilí se odhaduje na základě evoluční příbuznosti. Výsledek? Člověk bude zavražděn s pravděpodobností 2 %. José Maria Gómez z University of Granada a Spanish National Research Council (Almería) a jeho kolegové …