Sciencemag.cz
Doporučujeme
Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík.
Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o jejím složení.
JWST nebo pozemské dalekohledy by mohly nějaké informace o atmosféře planety získat, ale složení to nebude.
Vědci jsou proto odkázání spíše na simulace. Nedávno se podívali, jak by dopadla Země, pokud by obíhala okolo Proximy Centauri a to po stejné dráze jako Proxima b.
Katherine Garcia-Sage a její tým vzali zemskou atmosféru, magnetické pole a gravitaci a čekali, co se s planetou u Proximy Centauri stane.
Naše Slunce bylo vyměněno za malého, chladného ale docela divokého červeného trpaslíka, který planetu zásobuje většími dávkami krátkovlnného záření.
Extrémní ultrafialové záření bohužel postupně likviduje atmosféru planety. Záření je tak intenzivní, že atmosféra postupně ztrácí nejen lehčí molekuly – jako je vodík, ale časem také těžší molekuly jako kyslík a dusík.
Planeta ztrácí atmosféru 10 000krát rychleji, než se to děje u Země. Pokud má Proxima b vázanou rotaci, bude na denní polokouli ztrácet okolo 430 kg atmosféry za sekundu. O celou atmosféru přijde v řádu několika málo stovek milionů let.
Atmosféru planety by mohly teoreticky doplňovat geologické procesy na povrchu planety, takže Proximu b rozhodně neodepisujme. Otázkou však je, jaké složení by tato náhradní atmosféra měla.
Na druhou stranu neznáme podmínky na povrchu Proximy b. Ztráta atmosféry by mohla probíhat i rychleji, než ukazují simulace.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
