Archiv článků: evoluce

Řasy mají geny, které umožnily rostlinám kolonizovat souš

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …

více »

Šíří se geny proti alkoholismu?

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …

více »

Samoreprodukující se neuronové sítě

Na rozdíl od genetického programování zde máme před sebou trochu jiný úkol. Neuronová síť se má sama učit svůj úkol a současně se reprodukovat. Vědci z Columbia University popsali svůj přístup na webu ArXiv (první autor Oscar Chang). V evolučních programovacích technikách software prostě řeší daný úkol a vnější program …

více »

Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

více »

Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

více »

Halucinogenní houby mohou cílit na hmyz

Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …

více »

Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

více »

Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …

více »

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Houby prý umožnily rozvoj života na souši

Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close