Archiv článků: evoluce

Paleontologie vs. molekulární hodiny

Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. Jednou z prvních kontroverzí byly imunologické a molekulárněgenetické studie Allana Wilsona a Vincenta Sariche z Kalifornské univerzity v Berkeley, které odhadly stáří společného předka šimpanze a člověka na 4–5 milionů let (Sarich a Wilson …

více »

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Suchozemské rostliny naučily staré geny novým kouskům

Samčí gametofyt zastává funkci jakési laboratoře, v níž může evoluce vyvíjet nové geny. Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v prestižním časopise Nature Plants popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni. Důležitým zjištěním je, …

více »

Lidé a příbuzenský výběr

Jak do příbuzenského výběru zapadají lidé? Ukázali jsme si, že dobře – například fraternální polyandrie v Tibetu, podivná náklonost žen k pachu svých bratranců či všeobecné protežování příbuzných. Lidé z mnoha kultur jsou mimoto posedlí příbuzenskými vztahy, což dalo vzniknout systému jejich pojmenování (stačí zajít do obchodu a podívat se …

více »

Jeden genom, dvě evoluční rychlosti

Vědci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že velikost genomu u orchidejí je nezávislá na počtu chromozomů, ale úzce souvisí s celkovým obsahem repetitivních úseků DNA a typem endoreplikace. Výzkum ukázal, že evoluce genomu na úrovni druhů probíhá dvojí rychlostí – zatímco kódující část je u blízce příbuzných druhů víceméně stálá, …

více »

Telomeráza: Původ „enzymu nesmrtelnosti“

Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …

více »

Mitochondrie zřejmě mohou exportovat proteiny do cytosolu

Mitochondriální T2SS byla přítomna u posledního společného předka všech eukaryot a u většiny skupin ztracena. Týmu Pavla Doležala z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV se podařilo u několika linií eukaryot identifikovat mitochondriální dráhu odvozenou od bakteriálního sekreční systém typu II (T2SS). Tato dráha je známá pro schopnost přenášet sbalené …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close