Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání. …
Read More »Nejstarší chobotnice vůbec chobotnicí není
Slavná 300 milionů let stará fosilie, o které se předpokládalo, že jde o nejstarší známou chobotnicí – a která se díky tomu dokonce objevila v Guinnessově knize rekordů – se ukázala být něčím úplně jiným. Pomocí nejnovějšího synchrotronového zobrazování, které umožňuje nahlédnout dovnitř fosilní horniny, objevili vědci uvnitř horniny zachovalé …
Read More »Čeští vědci přiblížili evoluci eukaryotických buněk
Hostitelská buňka do bakterie cíleně směřuje vlastní proteiny a ovlivňuje tak její fungování i dělení. Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál …
Read More »Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji …
Read More »Dávné obří vážky a kyslík v atmosféře – může to být jinak
Řádově před 300 miliony lety, což zhruba odpovídá počátku permu, žili na Zemi gigantičtí létající hmyzáci. Popsány byly obří druhy příbuzné jepicím (rozpětí křídel až 45 cm) nebo vážkám (70 cm). Tento jev se tradičně vysvětluje hlavně vyšším obsahem kyslíku v tehdejším vzduchu, oproti dnešku až o 45 % (takže …
Read More »Archea Asgard jsou složitější, než se zdálo
Některá tolerují a jiná dokonce využívají kyslík. Archea Asgard jsou podle všeho příbuzná eukaryotům. Právě z podobných organismů zřejmě vznikly nejstarší složitější buňky, ať už jakkoliv (takže vlastně, alespoň podle kladistiky a posledního společného předka, představují archea umělou skupiny – organismy Asgard mají blíže k eukaryotům než k jiným archea). …
Read More »Za vymírání v ordoviku a devonu prý mohly blízké supernovy
Nová studie došla k závěry, že blízké supernovy jsou v historii Země zodpovědné za minimálně 2 masová vymírání. Vědci z anglické Keele University tvrdí, že tyto výbuchy mohly zbavit atmosféru Země ozonu, vyvolat kyselé deště a vystavit život škodlivému ultrafialovému záření ze Slunce. Stalo se to na konci ordoviku před …
Read More »Monogamie vznikla kvůli dědictví, ne kvůli stabilitě společnosti
Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, přestože většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu. Antropologická data …
Read More »Násilí a válčení lovců-sběračů
To, co se nám jeví jako velmi okrajové společnosti, možná válčící jen zanedbatelně, mohou být ve skutečnosti potomci vysoce konkurenčních a komplexněji organizovaných lidí. Komplexní lovci-sběrači, jejich migrace a biologie Existují jak archeologicky, tak etnograficky popsaní lovci-sběrači, kteří se značně liší od klasických Křováků nebo australských domorodců, v nichž spatřujeme …
Read More »Mohlo by buněčné jádro být virového původu?
Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …
Read More »
Sciencemag.cz
