Archiv článků: evoluce

Nová studie došla k závěry, že blízké supernovy jsou v historii Země zodpovědné za minimálně 2 masová vymírání. Vědci z anglické Keele University tvrdí, že tyto výbuchy mohly zbavit atmosféru Země ozonu, vyvolat kyselé deště a vystavit život škodlivému ultrafialovému záření ze Slunce. Stalo se to na konci ordoviku před …

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, přestože většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu. Antropologická data …

To, co se nám jeví jako velmi okrajové společnosti, možná válčící jen zanedbatelně, mohou být ve skutečnosti potomci vysoce konkurenčních a komplexněji organizovaných lidí. Komplexní lovci-sběrači, jejich migrace a biologie Existují jak archeologicky, tak etnograficky popsaní lovci-sběrači, kteří se značně liší od klasických Křováků nebo australských domorodců, v nichž spatřujeme …

Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …

S rostoucím počtem druhů se zmenšují jejich populace, což zvyšuje riziko vymírání, až se nakonec míra vzniku a zániku druhů vyrovná. Tým vědců vedený Davidem Storchem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra pro teoretická studia představil nový pohled na faktory určující celosvětové vzorce druhové bohatosti. V časopise Trends in …

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …

Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …

Existuje řada modelů, jak vysvětlit vznik i udržení spolupráce ve skupinách vzájemně nepříbuzných jedinců. Nejznámějším konceptem je v této souvislosti Vězňovo dilema. Nový model vychází z toho, že reciprocita je primárně nepřímá. Alice nikdy neinteragovala s Bobem, ale interagovala s Cecilem (kladně) a s ním kladně interagoval i Bob. Tudíž …

Nárůst počtu genů nastal již v rané fázi evoluce této čeledi Termitidae. Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. …