Archiv článků: evoluce

A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …

Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …

Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy jejich růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na tento překvapivý jev nyní upozorňuje nový výzkum Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, jehož výsledky publikoval časopis Functional Ecology. Jednotliví …

Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …

Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …

Za přísných bezpečnostních opatření a pod dozorem Útvaru rychlého nasazení Policie ČR přistál odpoledne 15. srpna 2025 na Letišti Václava Havla Praha speciální let Ethiopian Airlines s jedněmi z nejvzácnějších předmětů světového kulturního dědictví. Originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam dorazily do Národního muzea. Vystavení těchto vzácných paleoantropologických nálezů …

Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …

Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké stopy v evoluci rostlin. Nový výzkum u druhu Arabidopsis arenosa odhaluje, že zdvojení genomu nejen zvyšuje genetickou variabilitu, ale také umožňuje skryté hromadění mutací, které mohou ovlivnit adaptaci druhů v čase. Mezi hlavní autory právě publikované studie patří Jakub Vlček …

Nová studie zjistila, že samci některých našich nejranějších známých předků (poznámka: míněno od posledního společného předka člověka a šimpanze) byli mnohem větší než samice. Výrazný rozdíl ve velikosti těla u Australopithecus afarensis (východoafrický druh, ke kterému patří i slavná „Lucy“) a A. africanus (příbuzný druh z jižní Afriky) naznačuje, že …

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …