Tag Archives: evoluce

Vodivé trubice se mohou ucpat vzduchovými bublinami. Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy …

Počet fluoreskujících druhů se zvýšil po vymírání na konci křídy před asi 66 miliony lety. Nový výzkum vedený vědci z American Museum of Natural History vrhá světlo na dávný původ fluorescence u ryb a na škálu zářivých barev, které se na tomto biologickém jevu podílejí. Zjištění podrobně popsaná ve dvou …

Původ Omikronu zůstává dodnes záhadou, protože je geneticky natolik odlišný od ostatních variant koronaviru. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách zrekonstruovali evoluční cestu koronaviru SARS-CoV-2 a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant. Klíčový krok při vzniku mnoha pandemií nastává ve chvíli, kdy virus přenášený …

Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …

Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …

U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání. …

Slavná 300 milionů let stará fosilie, o které se předpokládalo, že jde o nejstarší známou chobotnicí – a která se díky tomu dokonce objevila v Guinnessově knize rekordů – se ukázala být něčím úplně jiným. Pomocí nejnovějšího synchrotronového zobrazování, které umožňuje nahlédnout dovnitř fosilní horniny, objevili vědci uvnitř horniny zachovalé …

Hostitelská buňka do bakterie cíleně směřuje vlastní proteiny a ovlivňuje tak její fungování i dělení. Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál …

Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji …