Sciencemag.cz
Doporučujeme
19. dubna uplyne přesně padesát let od chvíle, kdy Gordon E. Moore v magazínu Electronics publikoval přelomový článek.
Tři roky před vznikem společnost Intel si její spoluzakladatel Gordon Moore povšiml, že tranzistory – základní stavební kameny mikroprocesoru a digitálního věku – budou geometrickou řadou zvyšovat svůj výkon a zároveň se bude snižovat jejich cena. Asi sotva tehdy v roce 1965 tušil, že přišel s revoluční myšlenkou, jež do historie vstoupí jako „Mooreův zákon” a bude motorem zcela zásadní technologické změny v následujícím půlstoletí.
AUTOMOBILY:
Pokud by se spotřeba automobilů snižovala stejným tempem, pak by člověk mohl na jednu nádrž jezdit celý život. A pokud byste si pořídili nový vůz kolem čtyřicítky, pak by vám možná stačilo čtvrt nádrže.
Kdyby se velikost vozů snižovala stejným tempem jako velikost transistorů, tak by vůz byl velikosti mravence a náhradní pneumatiky byste mohli nosit v kapsičce u košile.
STAVEBNICTVÍ:
Pokud by cena mrakodrapů klesala tempem Mooreova zákona, pak byste si mohli mrakordrap koupit za cenu dnešního počítače. Takže máte chuť na superpočítač ve střešní nástavbě? A kdyby výška mrakodrapů rostla tempem Mooreova zákona, pak by dnešní mrakodrapy byly 35krát vyšší než Mount Everest.
Pokud by cena domů klesala stejným tempem jako cena tranzistorů, bylo by možné si koupit dům za cenu bonbonu. Krása!
LETECKÁ DOPRAVA:
Vesmírný program Apollo, který vynesl lidi na měsíc, stál 25 miliard amerických dolarů. Pokud by ceny klesaly tempem Mooreova zákona, dnes by stejný program stál stejně jako malé soukromé letadlo.
Cesta na měsíc trvala v roce 1969 tři dny. Pokud by se letecký provoz vyvíjel tempem Mooreova zákona, trvala by dnes jednu minutu.
Let z Nového Zélandu do New Yorku by trval asi stejně dlouho, jako trvá zapnout si bezpečnostní pás. To by asi během letu nepodávali občerstvení?
Mnoho zařízení, která lidé používají každý den, jsou poháněny mikroprocesory, které sestávají z tranzistorů. Cena těchto zařízení se v posledních letech dramaticky snížila, zároveň vzrostl jejich výkon a energetická úspornost, a to díky Mooreově zákonu, takže se staly neodmyslitelnou součástí našich životů. Máme dnes chytré telefony a hodinky, z automobilů se staly pojízdné počítače.
Pokud bychom chtěli postavit telefon s procesorem Intel a operačním systémem Android za použití technologie z roku 1971, jen mikroprocesor by byl velký jako parkovací místo. Zkuste si s něčím takovým udělat selfie.
V porovnání s prvním mikroprocesorem Intel® 4004 nabízejí dnešní 14nm procesory 3 500krát vyšší výkon, 90 000krát vyšší energetickou účinnost a poměr ceny je 1:60 000.
Mooreův zákon je aspirace, nikoli přírodní zákon. Je umožněn armádou lidí, kteří se přibližují samotným hranicím fyzikálních zákonů. Dnes továrny společnosti Intel produkují každou vteřinu přes 10 miliard tranzistorů. Jsou základem pro úžasná zařízení, která slouží potřebám miliard lidí po celém světě.
První polovodičové tranzistory byly velké jako guma na konci tužky. V důsledku Mooreova zákona by se do tečky na konci této věty vešlo přes šest milionů dnešních tri-gate tranzistorů.
Dnešní tranzistory jsou lidským okem neviditelné. Abyste mohli jediný tranzistor vidět, museli byste běžný čip zvětšit na velikost domu.
Dnes všudypřítomný duch inovace živený Mooreovým zákonem i nadále transformuje nejen technologický průmysl, ale celý svět. Mladí tvůrci, nadšení vynálezci, vědci, lékaři a nespočet dalších lidí po celém světě budou oslňovat novými nápady a průlomovými objevy, které si dnes nedokážeme ani představit.
