Sciencemag.cz
Doporučujeme
50. výročí úmrtí Jaroslava Heyrovského, který dosud jako jediný přivezl do naší vlasti Nobelovu cenu za jeden ze tří přírodovědných oborů (chemie – 10. 12. 1959), si připomene jak široká laická veřejnost, tak odborníci z elektrochemie.
Jeho život byl ohraničen lety 1890 a 1967 a Prahou. V Praze se totiž Jaroslav Heyrovský narodil (Staré Město, 20. 12. 1890) a v Praze i zemřel (Smíchov, 27. 3. 1967). Jeho kroky však vedly, dalo by se říci, celým světem: univerzitní studia strávil v Londýně, část I. světové války v Rakousku a po objevu polarografické metody (Praha-Albertov, 10. 2. 1922) jeho práce představující nový obor obletěla celý svět. Do Prahy začali ze světa jezdit zájemci o polarografii, aby se ji naučili a potom doma ve svých ústavech a univerzitách tuto vědeckou metodu a techniku zakládali. Byla metodou, která dokázala jednoduše, levně, rychle ale přesně odpovědět řadě oborů na otázku, jaké látky a v jakém množství se v analyzovaném prostředí nacházejí. Ve třicátých a čtyřicátých letech je Heyrovský zván na řadu univerzit po celých Spojených státech (půlroční cesta v roce 1933), následuje účast na mezinárodním kongresu v Sovětském svazu (1934) a další cesty po Evropě či Asii (Čína, Japonsko).
Z polarografie se stal obor, o jehož rozšíření a důležitosti svědčí nejlépe tato čísla: do konce r. 1959 (polarografie oceněna Nobelovou cenou) vyšlo 63 polarografických učebnic a monografií ve 14 jazycích a počet vědeckých prací, věnovaných polarografii, přesáhl číslo 10 000. Heyrovský dostává řadu ocenění tuzemských (mj. dvakrát oceněn Řádem republiky) ale i zahraničních (včetně Nobelovy ceny, pro vědce ceny nejvyšší). Jeho život byl naplněn touhou po vědění od studentských let až po poslední chvíle v laboratoři. Celý život se svými vědeckými kolegy a studenty pracoval na rozvoji a zdokonalení polarografie, na vývoji dalších metod z ní vycházejících, či na vývoji přístrojů, s nimiž se uplatňovala v řadě průmyslových oborů. Vychoval desítky svých následovníků, kteří polarografii rozvíjeli, a řada z nich potom také u nás položila základy dalším fyzikálně chemickým oborům.
Polarografii ale i tento svět opustil 27. března 1967 po nemoci, která nastala po dynamickém životě, ve kterém nebylo příliš času pro odpočinek. Putovní výstava Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. s názvem Příběh kapky, seznamující širokou veřejnost se životem a vědeckou prací Jaroslava Heyrovského, vyjede v roce 50. výročí jeho úmrtí celkem do pěti měst:
Liberec
15.3. -11.4. 2017 – výstava je umístěna v budově Gymnázia a SOŠPg Jeronýmova v Liberci.
Litoměřice
12.4. – 23.5.2017 – plakátová část výstavy bude instalována v prostorách Technického klubu mládeže DDM v Litoměřicích.
Praha
1.6. – 28.6.2017 – výstava bude k vidění v prostorách nové knihovny Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2 (Albertov).
Hradec Králové
září-říjen 2017 – domovem se exponátům na měsíc stane Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové (výstava bude uspořádána ve spolupráci s Katedrou fyziky).
Bratislava
listopad 2017 – poslední výstava v roce 2017 zavítá do Bratislavy (na jejím uspořádání budou spolupracovat Česká centra).
Aktuální život výstavy se všemi jejími zastaveními lze sledovat na jejich stránkách s adresou http://www.jhinst.cas.cz/heyrovsky.
V rámci každé z výstav jsou plánovány doprovodné přednášky, které přednese členka autorského týmu výstavy Květa Stejskalová, či jiné chemické programy: například v budově ÚFCH J. Heyrovského v Praze 8 se v úterý 28.3. sejdou žáci několika tříd Gymnázia J. Heyrovského z Prahy 5, aby vyslechli sérii přednášek o jeho životě a vědě; v Liberci se v den úmrtí (pondělí 27.3.) na svém metodickém dnu (v rámci projektu TechUP) sejdou pedagogové chemie středních a základních škol z Libereckého kraje a navštíví nejen expozici výstavy, ale vyslechnou i přednášku o životě Jaroslava Heyrovského a polarografii; v Litoměřicích v rámci výstavy proběhnou celodenní chemické workshopy seznamující interaktivní výukou žáky základních škol s oborem chemie (25. dubna a 16. května); Přírodovědecká fakulta UK v Praze má v rámci červnového zastavení výstavy připraven program komentovaných prohlídek výstavy a v průběhu tří „chemických“ dnů bude pro žáky středních škol připraven pestrý celodenní program workshopů, exkursí a přednášek (6. června, 13. června a 20. června), rovněž o Muzejní noci (sobota 10. června) bude expozice výstavy otevřena pro návštěvníky Přírodovědecké fakulty. Také královéhradecká a bratislavská expozice svým návštěvníkům připraví doprovodný program, na jehož podobě autorský tým výstavy právě pracuje.
I vědecká elektrochemická obec si připomene toto výročí – Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského letos pořádá 50. ročník tradiční mezinárodní konference – „Heyrovského diskuse“ (http://www.jhinst.cas.cz/www/detail.php?p=59), jejíž 1. ročník byl uspořádán právě v roce smrti Jaroslava Heyrovského. Konference představující vývoj a nové trendy v elektrochemických oborech se koná každoročně a je navštěvována padesátkou elektrochemiků z celého světa. Ta letošní se uskuteční v konferenčním centru AV ČR v zámku Třešť (18.-22. června 2017) a bude věnována tématu „Molekulární elektrochemie ve výzkumu organických a organometalických sloučenin“.
