Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kam s odpadem, který zůstává nebezpečný až miliony let? A jak vlastně takové úložiště funguje? Na tyto otázky odpovídá Markéta Dohnálková ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v novém dílu podcastu V jádru dobrý. Dozvíte se, proč je dnes hlubinné úložiště považováno za nejbezpečnější řešení pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem – a proč jiné nápady, jako jeho „vystřelení do vesmíru“, neobstojí.
„Radioaktivní odpad je reálný problém, který nemůžeme ignorovat. Stejně jako učíme děti třídit odpad, musíme zodpovědně řešit i ten jaderný,“ uvádí Dohnálková v podcastu. Jaderné elektrárny produkují materiály, které zůstávají nebezpečné po velmi dlouhou dobu – a právě proto je podle ní nutné spoléhat na vědecké řešení, které vzniklo už před padesáti lety a na světě se zatím realizuje pouze ve Finsku – hlubinné úložiště.
Klíč k bezpečnosti
Nová epizoda přibližuje princip hlubinného úložiště, které ukládá vyhořelé jaderné palivo pět set metrů pod zem do stabilního horninového masivu. Kombinace technických bariér a přírodních vlastností prostředí má zajistit izolaci odpadu po dobu milionu let.
V provozu by takové úložiště mělo být 120 let, poté se vyplní bentonitem či štěrkem a uzavře se. Následovat bude období kontrol, a to po dobu zhruba tří set let, než se úplně opustí. „Fígl je v tom, že hlubinné úložiště má být bezpečné pasivně, tedy bez přítomnosti člověka,“ doplňuje Dohnálková.
Vedle hlubinných úložišť se po světě zvažují i alternativy, jako ukládání do subdukčních zón, pod ledovce nebo hlubinné vrty. Ty však podle expertky nejsou pro Česko vhodné – zejména kvůli objemu odpadu, který země plánuje produkovat i s rozvojem nových jaderných zdrojů, včetně malých modulárních reaktorů.
Kromě těchto řešení se ve veřejné debatě objevují i spekulace o kurióznějších cestách, například vystřelování odpadu do vesmíru. „Nechceme spoléhat na náhodu. Rakety nemají stoprocentní úspěšnost – nemůžeme riskovat, že by se nebezpečný materiál vrátil zpět na Zemi. Proto dává smysl uložit odpad kontrolovaně do prostředí, které jsme desítky let zkoumali,“ vysvětluje Dohnálková.
Česká cesta: vlastní odpovědnost
V Česku dnes existují tři úložiště pro nízko a středněaktivní odpady – například vedle jaderné elektrárny Dukovany nebo v bývalém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Nejstarší úložiště Richard u Litoměřic, kam se ukládají odpady ze zdravotnictví a průmyslu, oslavilo šedesát let bezpečného provozu. Vyhořelé jaderné palivo je zatím uloženo v meziskladech přímo u elektráren.
Stát prostřednictvím SÚRAO připravuje výstavbu hlubinného úložiště, jehož finální lokalita má být vybrána do roku 2030. Zvažují se čtyři oblasti – dvě na Vysočině (Hrádek a Horka, jedna v blízkosti jaderné elektrárny Temelín (Janoch) a třetí v Plzeňském kraji (Březový potok).
Dialog s veřejností a budoucí generace
Výběr lokality i samotná výstavba vyvolávají otázky a obavy místních obyvatel. SÚRAO proto zdůrazňuje komunikaci s obcemi a zapojení veřejnosti, například prostřednictvím tzv. pocitových map, kde mohou lidé vyjádřit své připomínky.
„Celý proces je dán na základě legislativy atomovým zákonem, stát nám tak dává garanci toho, že postupujeme transparentně a rozhodneme pouze na základě vědeckých dat tak, aby bylo výsledné řešení co nejbezpečnější,“ vysvětluje Dohnálková.
Nová epizoda se dotýká i mýtů, které v souvislosti úložištěm kolují. „Vlaků s odpadem pojede jen několik ročně, rozhodně ne denně,“ komentuje.
Podcast otevírá i méně obvyklá témata – například jak upozornit budoucí generace na existenci úložiště, aby do něj nezasahovaly. Jednou z úvah je vytvořit nad lokalitou symbolicky významné místo, které by samo o sobě odrazovalo od narušení.
„Lidé jsou zvědaví. Když někde uvidí lebku a zkřížené hnáty, spíš je to přiláká. Vezměte si ale takový Stonehenge nebo pyramidy. Koho by napadlo pod tím kopat? “ sděluje Dohnálková a dodává, že do výzkumu jsou zapojeni například i historici.
Epizoda se věnuje také otázce přepracování vyhořelého jaderného paliva, které může snížit objem odpadu, ale nikdy jej zcela neodstraní. Dalším diskutovaným tématem je možnost ukládání odpadu v zahraničí.
Podcast V jádru dobrý Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT vychází jednou měsíčně a je dostupný YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
