Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nahlédnout dovnitř živé buňky pomocí mikroskopu bylo dosud velmi obtížné, velikost a tvar buňky totiž omezují rozsah metod, které biologové mohou k pozorování materiálů použít, a dokonce i to, co můžou zjistit. Průlomovou metodou, která umožní lépe nahlédnout do nitra živé buňky, nyní přináší výzkum vědců z Laboratoře experimentálních komplexních systémů Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Nových Hradech.
Tým vědců pod vedením profesora Dalibora Štyse vyvinul postup, jak využít mikroskopii v procházejícím světle k hlubšímu náhledu do objektů. Algoritmus pracuje s obrázky pořízenými na velmi málo odlišných pozicích. Hledá objekty, které nejvíce mění procházející světlo a také ty objekty, které se pohybují. Tím zvýrazňuje detailní buněčné struktury účinněji než všechny dosavadní metody. Výsledkem je virtuální trojrozměrný model buňky.
„Výzkum byl inspirován potřebami biologie savčí buňky, která je základem pro léčení rakoviny, náhradu orgánů, implantologii, neurologii, embryologii a oplodnění in-vitro,“ říká Renata Rychtáriková, členka týmu a hlavní autorka nejnovějšího článku v časopise Ultramicroscopy, jenž byl letos vydavatelstvím Elsevier zařazen mezi 30 nejzajímavějších článků z oblasti fyziky na světě. „Medicínskou komunitu náš výzkum a jeho výsledky zajímaly od počátku,“ dodává. Metoda ale zaujala i zájemce z jiných oborů, například nanotisku. Hlavními důvody, proč je nová metoda užitečná, je to, že využívá běžného mikroskopu a je také možné pracovat s tlustšími vzorky než u alternativních metod dosahujících stejného rozlišení.
Za podobnou, ale nikoliv tak obecnou, metodu byla v roce 2014 udělena Nobelova cena Ericu Betzigovi.
