Sciencemag.cz
Doporučujeme
Exoplanety se pojmenovávají (bohužel) v různých lidových kampaních, ale tyto názvy nebere nikdo vážně. Jednomu astronomovi se ale podařil vskutku unikátní úlovek a právem tak exoplaneta dostala jeho jméno… přesněji řečeno z jeho jména bylo vytvořeno vědecké označení.
Tadaši Kodžima z Japonska hledal na konci října 2017 novy v souhvězdí Býka. Povšiml si, že jedna z hvězd velmi dramaticky zjasnila. Z původní jasnosti 13 mag se 25. října 2017 dostala na 11,7 a pár dní na to dokonce na 10,8 mag. Rozjela se proto rozsáhlá pozorovací kampaň.
O výbuch novy či supernovy ale nešlo. Na samotné hvězdě se nic nestalo. Došlo k zajímavé konstelaci, při které hrála roli i teorie relativity.
Pokud se dvě hvězdy dostanou z našeho pohledu do jedné přímky, pak gravitace bližší hvězdy ohne a zesílí světlo vzdálené hvězdy. Obě hvězdy spolu nemají nic společného, jsou tisíce světelných let od sebe. Jen na pozemské obloze jsou úhlově blízko od sebe.
Pokud okolo bližší hvězdy obíhá planeta, pak také ona svou gravitací ohne a zesílí světlo vzdálené hvězdy, takže ji můžeme najít. Říká se tomu gravitační mikročočka. Nejedná se (zatím) o nejběžnější metodu, ale pár desítek exoplanet se tímto způsobem už nají podařilo. Takhle nová je ale unikátní.
Blíže než ostatní
Exoplanety objevené prostřednictvím gravitačních mikročoček mají jednu nevýhodu. Jsou neuvěřitelně daleko – obvykle nějakých 7 tisíc i více parseků, takže asi 20 000 a více světelných let. Tyto planety jsou s ohledem na svou vzdálenost jinými metodami nedetekovatelné. Obrovské vzdálenosti těchto planet souvisí s praktickými možnostmi metody. Projekty jako OGLE, MOA, které loví gravitační mikročočky, se úmyslně zaměřují zejména na oblast galaktické výdutě, kde je vysoká koncentrace hvězd a pravděpodobnost mikročočkové události je tak největší.
Exoplaneta, která dostala označení Kojima-1L b (Kodžima-1L b) se ale nachází v souhvězdí Býka pouhých 1600 světelných let od nás. To je na úrovni objevů Keplera! Samozřejmě je to také nejjasnější hvězda, u které kdy byla objevena planeta prostřednictvím gravitační mikročočky.
Následná pozorování ukázala, že planeta má hmotnost asi 20 Zemí a okolo své hvězdy obíhá ve vzdálenosti 1,1 AU daleko – tedy jen o trochu dál než Země okolo Slunce. Obyvatelná ale nebude. Hmotnost 20 Zemí ji posouvá někam do oblasti neptunů a mateřská hvězda má mnohem menší hmotnost a zářivost než Slunce. Ve vzdálenosti okolo 1,1 AU tak bude pořádná zima. Dokonce taková, že se planeta nachází v okolí sněžné čáry, což je oblast, ve které v protoplanetárním disku voda kondenzovala do podoby ledových krystalků. Ve Sluneční soustavě ležela sněžná čára zhruba 3 AU daleko.
Objev potvrzuje, že planety podobné Neptunu mohou být v těchto oblastech běžné, ale bude potřeba jich objevit více, abychom dostali přesnější odhad.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
