Pokovené části ochranných pomůcek jsou antimikrobiální a je možné je snáze dezinfikovat. Autor: Jan Podroužek, VUT v Brně

Antimikrobiální povrchy pro 3D výtisky

Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Takové povrchy lze pak i snáze dezinfikovat.

Současná pandemie spojila celosvětově fanoušky 3D tisku, kteří okamžitě zareagovali na poptávku po vybavení především pro zdravotníky. Nejběžněji dostupný 3D tisk technologií FDM má ale své limity, například co se týče možnosti dezinfekce. Řešením by mohlo být v této oblasti unikátní povlakování kovy, na kterém pracuje ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u svaté Anny Jan Podroužek z Fakulty stavební VUT.

V současné době testují odborníci z Fakulty stavební nanášení antimikrobiálních povlaků na vnější stranu adaptéru obličejové masky vyrobené metodou 3D tisku ve strojLABu na FSI VUT a na kliky a madla dveří ve spolupráci s průmyslovým partnerem.

„Výtisky nejdostupnější technologií FDM nebo FFF se vyznačují členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu,“ poukazuje na specifické vlastnosti tohoto typu 3D tisku Jan Podroužek. Technologie je podle něj skvělá v době, kdy je potřeba rychle zareagovat na specifické požadavky. Právě tehdy by se podle něj mohla využit technologie povlakování, která vylepší vlastnosti výtisků. Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Tyto technologie stojí řádově desítky milionů, ošetření třeba jedné součástky ale vzhledem k množství vyjde na desetikoruny.

Některé mikroorganismy dokáží vydržet mimo hostitele poměrně dlouhou dobu (až v řádu dnů) a právě to je důležitý parametr při uvažování rychlosti šíření nákazy. Z hlediska kontroly šíření je tedy mimo kapénkový přenos zásadní otázka schopnosti mikroorganismů zůstat v životaschopném stavu na exponovaných površích. V případě virů se pravděpodobně jedná o interakci materiálu s proteiny na povrchu virové částice, ale obecně jde o kontrolu drsnosti povrchu a s tím spojené schopnosti přežití mikrobů a účinnosti dezinfekce.

To je zásadní například pro nyní masově tištěné redukce na potápěčské masky, které nosí především zdravotníci, a to i několik hodin denně. „Tyto povlaky mohou tvořit ochrannou vrstvu na předmětech, které jsou vystaveny přímému, třeba i náhodnému, dotyku lidské ruky. Nanesením tenké ochranné vrstvy může dojít nejen ke snížení rizika kontaminace a následného šíření mikroorganismů, jako je například COVID-19, ale také k vylepšení řady užitných vlastností obecně, ať už se jedná o výtisky z 3D tiskáren nebo konvenčním způsobem vstřikolisované plasty,“ jmenuje široké využití povlakování Podroužek.

Vzhledem k možné toxicitě používaných materiálů je ale nutné pečlivě zkoumat i možné negativní dopady na zdraví člověka. Kromě výzkumu antimikrobiálních schopností, který bude probíhat ve FNUSA, budou vzorky zkoumat také odborníci v laboratoři Ústavu fyzikální elektroniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pod vedením Petra Vašiny. Tam se budou věnovat trvanlivosti antimikrobiálních povrchů a budou pozorovat nakolik se kov opotřebovává při mechanickém a chemickém zatížení například dezinfekcí právě v nemocničním prostředí.

tisková zpráva VUT v Brně

Když antibiotika nestačí: objev českých vědců zrychlí fágovou terapii

Příslušná technika, Ramanova pinzeta, vznikla spojením optické pinzety a Ramanovy spektroskopie. Vědci z Ústavu přístrojové …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close