Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
V těchto dnech zkoumají archeologové z Fakulty filozofické ZČU (FF ZČU) kruhovou pohřební mohylu u obce Račiněves na Litoměřicku. Ta měla v průměru 8 metrů a pod navršenou zeminou se ukrýval takzvaný bohatý pohřeb pravěké ženy. Ten vědci datují do doby 2 900 až 2 500 let před Kristem. „V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU.
Nalezená žena byla vybavená nejen keramickou amforou a kamennou čepelí, ale především bohatým náhrdelníkem, který byl tvořen několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí. Součástí byla i měděná spirála. „Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou dokladem, že pohřbená žena měla vysoké společenské postavení. To je ještě podtrženo nákladností mohylové konstrukce,“ přiblížil význam nálezu Petr Krištuf.
Okolí hory Říp je v hledáčku archeologů z FF ZČU už několik let. Zkoumají zde nejstarší pohřební monumenty, které před 6 000 lety tvořily charakter zdejší krajiny. Mohyla pravěké ženy tak leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé mohyly, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce z období asi 3 900-3 700 let před Kristem.
Na výsledky těchto výzkumů se v srpnu mohla přijít podívat i veřejnost. V rámci akce Archeologické léto si desítky návštěvníků prohlédly naleziště a zblízka také právě objevené výjimečné artefakty staré skoro 5 000 let.
Výzkum je součástí mezinárodního projektu, který plzeňští archeologové řeší společně s kolegy z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Uniwersytet Wrocławski. Zajímá je především, jaký byl vývoj a vnímání rituálních míst a co všechno může krajina prozradit o našich předcích. „Aktuální výzkum v Račiněvsi nám ukazuje, že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ uzavřel za celý výzkumný tým Petr Krištuf.
