Astrofotografie měsíce: Polární záře na Islandu

Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře.
Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i v našich zeměpisných šířkách. Autor tohoto snímku však vsadil na jistotu a vypravil se pozorovat tento jev do míst, kde je jeho výskyt na obloze téměř pravidlem. Vydal se i s fotografickou výbavou směrem severním, na ostrov Island.
Jak jsme již naznačili, zdrojem polárních září je aktivita Slunce, respektive ionizace a excitace atomů a molekul zemské atmosféry nabitými částicemi proudícími ve slunečním větru. Tento neustálý tok částic od Slunce je po slunečních erupcích, a zejména těch silných, mnohem rychlejší, intenzivnější a mohutnější. Díky magnetickému poli Země a svému vlastnímu náboji se jejich tok usměrňuje k zemským pólům. Zde pak dochází k méně či více mohutné reakci s naší atmosférou.
V horních vrstvách atmosféry excitují a ionizují jednotlivé atomy a molekuly, které přitom vyzařují barvu odpovídající k tomu využité energii. Tyto procesy probíhají ve vysokých vrstvách atmosféry, typicky od 80 do několika set kilometrů.
Barva polární záře závisí též na výšce, respektive na hustotě atmosféry v místech, kde k dané emisi a ionizaci dochází. Zjednodušeně můžeme říci, že v nejvyšších výškách okolo 200 km ve světle dominuje červená barva ionizovaného kyslíku. Níže až do výšky 100 km dominuje zelená barva téhož plynu, vyzařovaná ovšem na jiné vlnové délce. V nejnižších výškách jsou tyto emise již výrazně potlačeny a začínají se uplatňovat emise dusíku. Ta může být i s modravým nádechem. Na snímku můžeme zaznamenat i výrazné žlutavé struktury těsně nad obzorem. Ty vznikají také v nízkých oblastech a jsou výsledkem kombinace červené a zelené barvy, ovšem ne z produkce kyslíkových, ale dusíkových atomů.
Na snímku jsou však kromě polární záře vidět i některá hvězdná souhvězdí. Ve střední části pod horním okrajem spatříme zadní část Velké medvědice, napravo od ní pak zadní část Lva. Pod Velkou medvědicí nalezneme Severní korunu a Pastýře. Tomu dominuje hvězda Arkturus, třetí nejjasnější hvězda oblohy. Nízko nad obzorem spatříme tělo a paže Herkula, nohy má ještě schovány za horami v popředí. Nad Herkulem svítí souhvězdí Draka.
Na závěr už nám zbývá poděkování autorovi Petru Pechovi za krásný pohled na nezvyklý astronomicko-atmosférický úkaz. A to jistě nejen za porotu soutěže a jejího garanta, Českou astronomickou společnost, ale snad i za všechny milovníky hezkých pohledů na svět.

Autor: Pavel Pech
Název: Polární záře na Islandu
Místo: Bláskógabyggð, Island
Datum: 15. 3. 2023
Optika: Irix 15, Blackstone, F/2.8 @ 15mm
Montáž: Gitzo GT3541LS
Snímač: Canon EOS 6D
Popis: 3×6 + 1x6sec ISO3200, JPEG – crop – resize 33%

Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.

Za porotu ČAM Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici.

tisková zpráva České astronomické společnosti

Astrofotografie měsíce: IC 2087

Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close