Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Lymfomem onemocní v ČR každý den 5 pacientů

Lymfomem, tedy zhoubným nádorovým onemocněním vycházejícím z bílých krvinek, onemocní v České republice každý den až 5 pacientů. V četnosti výskytu u nás zaujímají 5. místo po nádorech tlustého střeva, plic, prsu a dělohy. Každoročně je tak diagnostikováno kolem 1800 nových pacientů. V naší zemi v současnosti žije odhadem více než 11 000 obyvatel, kterým byl …

více »

Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur

Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …

více »

Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci Akademie věd ČR, Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu a Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie, spolu s kolegy z dalších českých institucí i Uppsalské univerzity. Rychlé a účinné …

více »

Poklidným halo galaxie prošel záhadný rádiový záblesk

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé pozorovali průchod rychlého rádiového záblesku galaktickým halo. Záhadná erupce kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu prošla touto oblastí téměř bez následků, což naznačuje, že hustota hmoty v halu galaxie je velmi nízká a je zde také jen slabé magnetické pole. Tato nová technika může …

více »

Neúplné „kvantové puzzle“

Nalezení všech objektů slučitelných s danou částečnou informací je velmi složitá matematická úloha… Vědcům z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo jako jedněm z prvních potvrdit společnou vlastnost tří kvantových bitů pouze z částečné informace, která o této vlastnosti nenese žádné stopy. V laboratoři tak vlastně …

více »

Jak se buňky krmí

Po dlouhou dobu převládal názor, že endocytóza neboli proces přijímání materiálu z vnějšího okolí do buňky probíhá spontánně. Tým vědců z Univerzity v Cambridge vedený Zuzanou Kadlecovou ve spolupráci se skupinou Filipa Šroubka z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR analyzoval proces, jímž buňka absorbuje materiál z vnějšího prostředí. Výsledky …

více »

Umělá inteligence v brýlích pozná tváře i bankovky

Společnost OrCam Technologies je pionýrem na poli nositelné asistenční technologie pro nevidomé a slabozraké. Její přístroj OrCam MyEye 2 je vybaven kamerou s vysokým rozlišením a malým reproduktorem. Pomocí umělé inteligence svému nositeli předčítá tištěné texty na papíře i na monitoru či displeji, poznává obličeje a výrobky, bankovky nebo barvy. …

více »

Změna spinu může změnit materiál z vodiče na izolant

V Plzni mají unikátní fotoelektronový emisní spektrometr SARPES. Vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni se stává výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat přístroj SARPES, fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž …

více »

2D materiály mohou působit jako žiletky

Řasy rychle začaly produkovat proteiny a uhlovodíky a těmito molekulami obalily grafen oxid tak, že už jim nemohl dále škodit. Nové světlo do debaty o možném negativním vlivu uhlíkových nanomateriálů na mikroorganismy přítomné ve vodním prostředí přinesli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci …

více »

Na Pardubicku objeven hrob keltského bojovníka

O tom, že pátek třináctého nemusí nutně znamenat smůlu, se letos přesvědčili archeologové Východočeského muzea v Pardubicích. Tým vedený Łukaszem Wiesławským v obci Dubany objevil hrob bojovníka z doby laténské. „Stáří hrobu odhadujeme na více než 2200 let, tedy přibližně do 3. století před naším letopočtem,“ říká archeoložka muzea Tereza …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close