Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu

Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v …

více »

Vědci zkoumají alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene

Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a.s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci a vědkyně v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování …

více »

Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, …

více »

Sonda z dob studené války se vrací na Zemi

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

V nadcházejících dnech se odehraje neobvyklá událost, která připomene éru kosmického soupeření velmocí. Mezi 8. a 12. květnem 2025 by měla vstoupit do zemské atmosféry nefunkční sovětská sonda Kosmos 482. Tato více než 50 let stará sonda, pozůstatek ambiciózního vesmírného programu studené války, ztratila kontrolu krátce po startu v roce …

více »

Astrofoto měsíce: Simeis 147- Spaghetti nebula

„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu nelichotivým, v 60. letech minulého století. Ačkoliv některé filmy z produkce nízkonákladových filmových studií dosáhly jisté obliby, obecně zůstalo hodnocení většiny z nich nevalné. Ovšem historie jména „Spaghetti nebula“ se začala …

více »

Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS

Zajistit soběstačnost posádek ve vesmíru je jedna ze současných výzev. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR s dalšími partnery k jejímu řešení přispějí experimentem METRO, který bude zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz vesmírných fotobioreaktorů. Ty by po otestování mohly v budoucnu zajistit astronautům nepřetržitou …

více »

Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií

O krok blíže jednodušší výrobě baterií, které navíc mají větší stabilitu a delší životnost, se posunuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. V odborném periodiku Journal of Materials Chemistry A představili novou polopevnou látku pro baterie, která by mohla změnit budoucnost ukládání energie. Suspenzní elektrolyt s částečkami soli zlepšuje výkon …

více »

Strava v těhotenství ovlivňuje strukturu mozku a jazykové schopnosti potomků v dospělosti

Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací. Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy …

více »

Olomoučtí fyzici mění pravidla buněčného zobrazování

Vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého představili novou mikroskopickou techniku, která mění pravidla hry v buněčném zobrazování. Umožní totiž rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Optica. Jejich metoda umožňuje zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností …

více »

Jak umělá inteligence a cloud pomáhají v boji proti Parkinsonově nemoci

Když britský lékař James Parkinson v roce 1817 poprvé popsal „třaslavou obrnu“, vycházel z pozorování pohybu pacientů. Po dvou stoletích většina odborníků diagnostikuje Parkinsonovu nemoc podobným způsobem. Nadále se spoléhají na vnější příznaky, které jim napovídají, co se děje v mozku pacientů. Lékaři tak v podstatě pracují poslepu. Výskyt Parkinsonovy …

více »