Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Miliardy let stará záhada regulace fotosyntézy u bakterií

Bakterie v chladném polárním potoce získávají energii ze světla. Odborníci ale zatím nedokázali odhalit, jak jejich fotosyntéza vlastně funguje. Miliardy let starou záhadu se proto s pomocí molekulárních metod snaží rozluštit čeští vědci. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze. Fotosyntéza je proces, při …

více »

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na vzdálenost přes 6000 kilometrů. Vysokorychlostní přenos demonstruje další potenciál v rozvoji síťové infrastruktury a otevírá další příležitosti pro špičkové aplikace a nasazení umělé inteligence. Rekordní přenos proběhl prostřednictvím transatlantického komunikačního kabelu Amitié na vzdálenost 6 234 …

více »

Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí protein ATF4. Ten zajišťuje, aby se buňky ze stresu rychle vzpamatovaly a nestaly se pro své okolí nebezpečné – například nekontrolovaným dělením a vznikem nádorových onemocnění. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR teď významně rozšířili …

více »

Vědci z ÚOCHB útočí na limity molekulární paměti a otevírají dveře vývoji molekulárních čipů

Při přechodu z druhého do třetího stavu se tentokrát výrazně nemění barva, ale geometrie molekuly. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli molekulu, která vlivem světelného impulsu nejen mění svou strukturu a přechází mezi dvěma stavy, jak bylo doposud mezi takzvanými fotopřepínači běžné, ale dostává se ještě o …

více »

Nad pěstováním meruněk nelámat hůl

Mnozí klimatologové se v souvislosti s letošním teplým únorem snaží dát do spojení změny v teplotním průběhu některých měsíců s kvetením odrůdy meruňky Velkopavlovická. V souvislosti s možným zmrznutím květů se pak objevují komentáře a scénáře typu konec pěstování meruněk v Česku. Z vědeckého i praktického hlediska to v dlouhodobém …

více »

Čeští výzkumníci se snaží zvýšit výživnou hodnotu hmyzu pro člověka

S rostoucí lidskou populací a zvyšující se životní úrovní roste také poptávka po bílkovinách, a to především živočišných. Zároveň se zvyšuje i tlak na ekologickou a udržitelnou produkci přírodních zdrojů, kvalitu získaných produktů a snižování emisí. A proto se do hledáčku dostává i hmyz, který je v současnosti hlavně v subtropických zemích …

více »

Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův

Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, …

více »

Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě

V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií …

více »

V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích

Za deset let své existence se milovická rezervace velkých kopytníků stala největším chovem zubra evropského v České republice. Na konci loňského roku tam žilo celkem 43 zvířat, nejvíce ze všech tuzemských lokalit. Vyplývá to z výsledků oficiálního sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v polské Bělověži. „Početnost populací v jednotlivých chovech je velmi …

více »