Jak by se dala data z astročásticových experimentů na observatořích použít k vylepšení simulačních kódů? Jan Ebr, Jakub Vícha a Jiří Blažek z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se podíleli na článku, který v uplynulých dnech vyšel v časopise Nature Reviews Physics. Článek se věnuje tématu ladění generátorů událostí, což jsou počítačové programy, …
více »Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
Splnit svou misi a pokračovat jinde: tak by se dala zjednodušeně představit úloha specializovaných buněk, které pomáhají při růstu a tvarování mléčné žlázy v období puberty. Jakmile buňky svůj úkol splní, promění se v jiný typ. Nové poznatky o vývoji mléčné žlázy shrnula studie týmu pod vedením Zuzany Sumbalové Koledové …
více »Claudin-1 jako nečekaný strážce centrální tolerance
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy objevili zcela novou roli proteinu Claudin-1 v imunitním systému. Studie, jejímž hlavním autorem je Jiří Březina a spoluautory mimo jiné Matouš Vobořil, Jan Dobeš, Jan Pačes a Jan Černý (Katedra buněčné biologie), vyšla v prestižním časopise …
více »Na Moravě objevili unikátního křížence lakušníků
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …
více »Podporují v rostlinách produkci bílkovin a protirakovinných látek
U okřehku jde o zvýšení obsahu bílkovin, u vesnovky na produkci sulforafanu. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zaměřuje na pěstování speciálních kultur – okřehku a vesnovky obecné, v nich se snaží stimulovat vyšší produkci některých látek, díky čemuž může být surovina využitelná pro produkci nutričně bohatších potravin. Ani jedna …
více »Nejlepší kvalita ovzduší o novoroční půlnoci v novodobé historii
Souvisí to s omezením pyrotechniky/ohňostrojů? Silvestr 2025/2026 byl z pohledu kvality ovzduší nejlepším přelomem roku minimálně za posledních 22 let, pro které byla analýza provedena. Hodnoty koncentrací částic PM10 se pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé. Odpalování zábavní pyrotechniky je velmi významným zdrojem znečišťování ovzduší. …
více »Hlavní události ESA pro rok 2026
Evropská kosmická agentura se těší na další rušný rok 2026. Časy a data se mohou změnit. Tisková konference Sophie Adenot, EAC, Německo 5. ledna Promluvte si s astronautkou ESA Sophie Adenotovou na její poslední evropské tiskové konferenci před startem její dlouhodobé mise εpsilon na Mezinárodní vesmírnou stanici. Sophie se připojí …
více »Astrofoto měsíce: Tulip Nebula
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, …
více »Pozoruhodné a vzácné úkazy na obloze v roce 2026
Rok 2025 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme úplné zatmění Měsíce, meteorické roje Perseidy a Geminidy, četné konjunkce, zákryt Venuše Měsícem, překvapivě jasná noční svítící oblaka, jasné komety a neposledně také několik polárních září. Rok 2026 …
více »Co přispělo k úspěchu termitů? Odpověď přinášejí jejich genomy
Nárůst počtu genů nastal již v rané fázi evoluce této čeledi Termitidae. Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. …
více »
Sciencemag.cz
