Sciencemag.cz
Doporučujeme
Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX, vloni prohlásila, že na rok 2020 plánuje SpaceX zhruba 24 startů Falconů 9 jen pro budování obří družicové sítě Starlink, což vychází na jeden start za 14 dní. První týdny nového roku ukazují, že SpaceX má snahu tato slova potvrdit i v praxi. Sedmého ledna Falcon 9 vypustil druhou várku šedesáti operačních družic a nyní se již na Floridě připravuje další nosič, který by měl během tohoto týdne vynést várku s pořadovým číslem tři. Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas si celou misi představit.
O tom, že SpaceX momentálně pracuje v poměrně kvapíkovém tempu, svědčí skutečnost, že ani ne 24 hodin poté, co z floridské rampy 39A odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon kvůli In-flight abort testu, se na nedalekou rampu 40 vydal jiný Falcon 9. Nad horním stupněm byl připojený aerodynamický kryt s nákladem, což znamená, že SpaceX opět použila metodu pro zkrácení předletové přípravy. Jelikož náklad vynáší sama pro sebe, neriskovala by jeho zničením špatné vztahy se svým zákazníkem. Vyškrtnutím převozu rakety do montážní haly po zážehu za účelem připojení nákladu se dají ušetřit klidně tři dny. V pondělí ve 20:00 našeho času se ze spalinového tunelu rampy 40 vyvalil dým a okolím zaburácel řev devíti motorů Merlin, které se na několik sekund probudily k životu. SpaceX o něco později vydala tradiční oznamovací tweet… této zprávě chybělo něco, na co jsme u podobných tweetů zvyklí – uvedení data startu. Místo toho SpaceX oznámila, že „kvůli extrémnímu počasí v oblasti přistání musí tým vyhodnotit nejlepší příležitost ke startu“. To znamená, že není jisté, kdy ke startu dojde. Před zážehem se nejčastěji hovořilo o úterku v 17:59 SEČ s možností záložního termínu o den později. Stručné oznámení SpaceX však na celou věc vrhlo stín otazníků. Pochybnosti se rozplynuly v úterý, kdy firma na svém Twitteru oznámila, že aktuálně počítá se startem v pátek 24. ledna v 16:54 SEČ.
Pozornost si zcela jistě zaslouží první stupeň, který má tuto misi obsloužit. I v tomto případě se jedná o ostříleného veterána – stupeň s označením B1051 už má za sebou dvě úspěšné mise. Ten si svou premiéru odbyl ve velkém stylu v březnu 2019, kdy vynesl nepilotovanou loď Crew Dragon, která zamířila k ISS. Jeho druhá mise byla také zajímavá – v červnu 2019 startoval z Vandenbergovy základny v Kalifornii, vynesl tři kanadské družice systému Radarsat a následně dokázal přistát na pevnině. Tady se sluší připomenout, že přistání na ploše LZ-4 zatím zažily pouze dva první stupně Falconů.
Průběh startu samotného by měl být velmi podobný misi ze začátku ledna. Falcon 9 odstartuje a raketa zamíří směrem nad Atlantik. Zhruba po dvou a půl minutách první stupeň vypne své motory a vzápětí dojde k jeho oddělení od stupně horního, který následně zapálí svůj motor. První stupeň pak zamíří k přistávací plošině Of Course I Still Love You vzdálené 629 km od pobřeží, kde by měl přistávat zhruba osm a půl minuty po startu. Je také poměrně pravděpodobné, že bychom se při této misi mohli dočkat dalšího pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítí lodí GO Ms Tree a GO Ms Chief.
Horní stupeň zatím dosáhne parkovací oběžné dráhy a s vypnutým motorem poletí setrvačností vpřed. Zhruba 45 minut po startu dojde k druhému zážehu horního stupně, který však bude trvat pouze dvě sekundy. Tímto krátkým fouknutím sestava dosáhne finální oběžné dráhy ve výšce 280 kilometrů, na které se najednou oddělí všech 60 družic s celkovou hmotností 15 600 kilogramů. Uvolnění nákladu na takto nízké dráze začala SpaceX aplikovat z jednoduchého důvodu. Pokud by nějaká družice měla poruchu, která by jí znemožňovala přesun na vyšší dráhu, bude její zánik v atmosféře velmi rychlý, takže na oběžné dráze nezůstanou nefunkční kusy.
Všechny funkční družice se v průběhu několika dní po startu přesunou pomocí Hallova motoru na krypton na vyčkávací oběžnou dráhu ve výšce okolo 350 kilometrů, kde vytvoří známý řetízek. Dvacet družic se hned vydá do operační výšky 550 kilometrů, kde se postupně rozloží po celé jedné rovině dráhy. Zbylých 40 družic počká ve výšce 350 kilometrů zhruba 40 dní, než se stáčením roviny dráhy (přesněji stáčením uzlové přímky) změní parametry jejich dráhy. Následně dvacet družic vystoupá do výšky 550 kilometrů, kde zaplní další rovinu oběžné dráhy. Posledních 20 družic ve výšce 350 kilometrů počká dalších 40 dní a poté vystoupají do výšky 550 kilometrů, aby zaplnily další rovinu.
Tyto družice by mohly již koncem tohoto roku začít nabízet rychlé připojení k internetu pro zákazníky v severní Americe. V této prvotní fázi by mělo družicovou síť tvořit 1584 družic ve výšce 550 km, jejichž dráha bude vůči rovníku skloněna o 53°. Jak se bude družicová síť rozrůstat, začne pokrývat prakticky celý svět. Do roku 2024 má SpaceX vynést šest tisíc družic a stejný počet pak do listopadu 2027.
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno
