(c) Graphicstock

Data z odpadních vod: Kolik je nakažených COVIDEM-19?

Vědci z VŠCHT Praha ve spolupráci se společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. pravidelně sledují množství viru SARS-CoV-2 v pražských odpadních vodách. Zachycené množství kopií virové RNA jasně ukazuje, že počet nakažených v Praze se v druhé polovině září 2021 blížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna. Tehdy bylo v hlavním městě evidováno zhruba 5 000 osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID‑19, tj. cca 400 případů na 100 tisíc obyvatel. K 27. září eviduje Ministerstvo zdravotnictví v Praze 1 173 nakažených, podle výskytu virové RNA v odpadních vodách je však reálný počet nakažených několikanásobně vyšší.

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s COVIDEM-19 minimálně tři až pět tisíc,“ říká docent Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Použitá metoda sledování epidemie COVIDU-19 je založena na faktu, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici, a tak se virová RNA dostane do odpadních vod. „Během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci,“ vysvětluje docent Bartáček.

Ačkoli do letošního léta data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených reportovaným ministerstvem zdravotnictví, během září stoupaly záchyty v odpadních vodách mnohem rychleji než počty pozitivních klinických testů. Vysoké záchyty byly v září opakovaně zaznamenány v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách, jako jsou studentské koleje, některá místa v centru Prahy, okolí autobusového terminálu atd. Virová RNA naproti tomu zatím nebyla zachycena ve zvýšené míře na většině čistě rezidenčních lokalit (pražská sídliště, vilová zástavba atd.).

„Ze získaných výsledků usuzujeme, že skutečně prudce stoupá počet nakažených, kteří vylučují virus do odpadních vod. Nesoulad s oficiálními počty nakažených může vyplývat z toho, že se v Praze vyskytuje velké množství lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechávají testovat. To může souviset např. s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“ uvádí docent Bartáček s tím, že považuje společně s kolegy z Ústavu mikrobiologie a biochemie a Ústavu biotechnologie za důležité, aby se relevantní státní instituce tímto zjištěním vážně zabývaly a urychleně zvýšili intenzitu testování tak, aby oficiální statistiky lépe odpovídaly skutečnému průběhu epidemie.

Metodika
Z klinických dat vyplývá, že minimálně 45 % pacientů s nemocí COVID-19 vylučuje ve stolici RNA viru SARS-CoV-2 a to i v případě, že netrpí průjmovými obtížemi, popř. nevykazují vůbec symptomy onemocnění COVID-19. Některé studie uvádějí i vyšší zastoupení těchto pacientů, např. Chan, et al. uvádí 66 % a Papoutsis, et al. dokonce 100 %. Vzhledem k tomu, že podstatná část pacientů vyhledává lékařskou pomoc až při propuknutí závažnějších syndromů nemoci, mohou data získaná z odpadních vod indikovat vývoj epidemie až s dvoutýdenním předstihem oproti klinickým datům 1,8 a to i přesto, že pacienti s COVIDEM-19 vylučují virovou RNA ve stolici poněkud později než je detekovatelná v horních cestách dýchacích.

Vypovídací hodnotu dat získaných z odpadních vod částečně problematizuje fakt, že specifické množství virové RNA produkované jednotlivými pacienty se může lišit až o několik řádů. Jednotná také není doba, po kterou lze SARS-CoV-2 detekovat ve stolici. Ta se typicky pohybuje mezi 14 a 21 dny, ale může i přesahovat 30 dní. I přesto bylo publikováno mnoho data ukazujících vysokou epidemiologickou hodnotu dat z odpadních vod.

V České republice bylo dosud zveřejněno velmi málo dat o přítomnosti SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Hlavní aktivitou v této oblasti je společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM), Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL), sdružení SOVAK a Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který sledoval přítomnost viru v nátocích 33 českých čistíren odpadních vod 16. Data publikovaná z tohoto výzkumu zahrnují letní období roku 2020. V té době nebyl výskyt onemocnění COVID-19 tak vysoký jako na jaře 2021 a metodika byla stále ve vývoji.

tisková zpráva VŠCHT Praha

Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra

Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *