Sciencemag.cz
Doporučujeme
Změna klimatu prodlužuje délku vegetačního období v evropských lesích, ale tento efekt nebude stačit k vykompenzování negativních dopadů rostoucí intenzity sucha. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vedený Janem Tumajerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který analyzoval série šířek letokruhů z více než dvou tisíc lokalit ze střední, východní a jihovýchodní Evropy. Studie právě publikovaná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že do poloviny století může prodloužené vegetační období přírůst stromů podpořit, ale po roce 2050 začnou v suchých oblastech převažovat negativní dopady letního sucha.
Vědci použili model, který umožňuje simulovat přírůst dřeva na základě teploty, srážek a délky dne, a jeho výsledky porovnali s reálnými měřeními šířek letokruhů za posledních 60 let, daty z dendrometrů (přístrojů, které se připevňují na kmen stromů a umožňují sledovat jejich růst během vegetačního období) a satelitních dat. Modelování pro čtyři různé scénáře vývoje klimatu do roku 2100 ukázalo, že v chladnějších a vlhčích lesích především ve vyšších nadmořských výškách se může přírůst i nadále zvyšovat, jelikož bude docházet k prodlužování délky vegetačního období. Naopak v suchých oblastech střední Evropy se letokruhy budou ztenčovat. Nejvíce ohrožené jsou nížinné porosty listnatých i jehličnatých druhů, kde se vegetační období sice prodlouží, ale výraznější vliv bude mít stále častější letní sucho, které může přírůst v létě zcela zastavit.
„Do roku 2040 až 2050 by mohlo prodloužení vegetačního období ještě vyrovnávat ztráty způsobené letními suchy. Ve druhé polovině století se však situace zhorší, zejména ve scénářích předpokládajících vysoké emise skleníkových plynů,“ říká hlavní autor studie Jan Tumajer. V nejpesimističtějším scénáři se v klimaticky průměrných letech na konci 21. století očekává až třetinové snížení ročních přírůstků stromů na suchých stanovištích, v případě suchých let budou však průměrné propady přírůstu dosahovat až 70 %. Naopak vlhké horské lesy by mohly z oteplování krátkodobě těžit díky dřívějšímu začátku přírůstu na jaře a delšímu období aktivity kambia (dělivého pletiva rostlin, díky kterému stromy přirůstají).
„Tyto změny mohou mít zásadní dopad nejen na produkci dřeva, ale i na koloběh uhlíku a vodní režim krajiny. Naše výsledky naznačují, že schopnost různých dřevin adaptovat svůj přírůst na sezónní (ne)dostupnost vláhy bude klíčová pro jejich přežití v teplejším klimatu,“ shrnuje Jan Tumajer. Z výsledků také vyplývá, že udržení přírůstu lesů současného druhového složení v suchých oblastech bude možné jen při podstatném omezení emisí skleníkových plynů.
Studie tak přináší důležité varování pro lesní hospodářství i ochránce přírody. Pokud budou pokračovat současné trendy související s globální změnou klimatu, delší vegetační období samo o sobě nedokáže kompenzovat ztráty způsobené letním suchem. Bez zásadních adaptačních opatření – včetně změny druhového složení ve prospěch druhů adaptovaných na sezónní sucho – hrozí, že rozsáhlé části evropských lesů sníží svou schopnost přirůstat a plnit ekologické i hospodářské funkce.
Odkaz na původní článek: https://www.nature.com/articles/s41467-025-64568-8
Vědci nepřekvapivě zjistili, že teplejší klima lesům prospívá, ale aby jejich článek otiskli v nějakém mainstreamovém časopise, museli podpořit narativ klimaalarmismu závěrem zcela opačným. K tomu použili zavádějící argument zvětšujícího se sucha, které není důsledkem zvyšování průměrné teploty (neboť ta naopak přináší více srážek), ale důsledkem špatného hospodaření s krajinou, jako např. odvodňování krajiny, nahrazování zeleně betonem, nebo její zakrývání solárními panely.
K čemu nám vlastně jsou takové pseudostudie?