(c) NASA, licence obrázku public domain
(c) NASA, licence obrázku public domain

Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny

Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, studii financovala NASA) navrhuje soustředit se při studiu eventuálního marťanského života na horniny tvaru vláknitých těstovin („fettuccine“). Na Zemi tyto horniny vznikají často za přímé účasti bakterií, navíc jde o bakterie starodávné až ze samého počátku evoluce, zvyklé na prostředí bez kyslíku a schopné snášet extrémní podmínky.
Jeden z autorů studie Bruce Fouke v této souvislosti zmiňuje např. sirnou bakterii Sulfurihydrogenibium yellowstonense. Ta vydrží mj. vysoké dávky ultrafialového záření a jako zdroj energie i základní materiál pro syntézu vlastního těla využívá síru a oxid uhličitý. Žije ve vodě vybublávající z horkých pramenů (viz ono Yellowstone v názvu).
Ne že by zrovna tyto podmínky dnes existovaly na povrchu Marsu, důležité však je, že bakterie vytvářejí vlákna urychlující usazování uhličitanu vápenatého (oproti čistě anorganickému procesu až miliardkrát). Výsledkem jsou horniny složené ze zvlněných vláken, které by měly na Marsu zvládnout zaznamenat i současné rovery. Není přitom známo, že by podobné útvary na Zemi vznikaly anorganicky, jejich existenci na Marsu či jinde ve sluneční soustavě bychom tedy mohli pokládat za předběžný důkaz místního života (i když by klidně mohlo jít i o dílo pozemských bakterií, které sem byly kdysi zavlečeny).

Physiology, Metabolism, and Fossilization of Hot-Spring Filamentous Microbial Mats. Astrobiology, 2019; DOI: 10.1089/ast.2018.1965
Zdroj: ScienceDaily a další

Poznámka PH: Podmínky pro takový život ale byly na Marsu naposledy kdy? Před 4 nebo 2 miliardami let? Uchovaly by si horniny po celou dobu onu charakteristickou, rozpoznatelnou strukturu? (Nebo jinak, co by tomu bránilo – místní prachové bouře?)

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close