Archiv článků: geologie

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie. Voštiny se obvykle popisují jako četné …

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

Vědci po více než čtvrtstoletí ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezónu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který …

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

UP21 a Opifer co-investovali do startupu Geo Applications. Ten zefektivní a zlevní hledání světových ložisek nerostného bohatství. Milníky Geo Applications: • 2011: Profesor Vatrt byl za objev konstanty W0 oceněn titulem Česká hlava. Konstanta byla přijata v roce 2012 jako výškový systém např. Spojenými státy americkými či Kanadou • 2015: …

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

Nástroje pro zpracování velkých objemů dat, které se využívají např. pro analýzu příspěvků Facebooku, by se mohly uplatnit i při pátrání po ložiscích nerostů. Tvrdí to alespoň Shaunna Morrison (Carnegie Institution for Science) a její kolega Ahmed Eleish (Rensselaer Polytechnic Institute) v článku publikovaném v časopisu American Mineralogist. V tuto …