Archiv článků: geologie

Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

více »

Magnetické pole Země bylo dřív silnější

Magnetické pole Země se považuje za jeden z předpokladů existence pozemského života, protože chrání povrch před kosmickým zářením, slunečním větrem apod. Dnešní magnetické pole Země je vytvářeno proudy tekutého železa někde mezi kapalným spodním pláštěm a pevným vnitřním jádrem. Přitom vznikají obří elektrické proudy fungující jako dynamo. Velmi staré horniny …

více »

Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení

Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …

více »

Curious Marie: Další meteorit skrývá částice starší než Sluneční soustava

V polovině tohoto měsíce vzbudil velký zájem médií meteorit Murchison; analýza ukázala, že obsahoval materiál starší než Sluneční soustava. Nakonec se nemusí jednat o takovou výjimku – totéž nejspíš platí i pro kousky karbidu křemíku v zrnech meteoritu Curious Marie, pojmenovaném na počest Marie Curie. Podle tiskové zprávy Washington University …

více »

Venuše je možná stále vulkanicky aktivní

Proudy lávy na povrchu Venuše mohou být údajně staré jen několik let, což by znamenalo, že Venuše je vedle Země jedinou vulkanicky aktivní planetou Sluneční soustavy – měsíce velkých planet nepočítáme, tam navíc najdeme i ledové sopky. Pokud by se tyto závěry potvrdily, nejspíš by z toho vyplývala otázka, co …

více »

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

více »

Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur

Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …

více »

Hluboká jezera na Titanu vytvořily výbuchy dusíku

Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …

více »

Jak mizí metan na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close