Tag Archives: geologie

Před 720 až 635 miliony let se odehrálo několik prakticky totálních zalednění (tzv. období Sněhová koule, Snowball Earth). O tom, zda (nakolik) byla Země spíše ztvrdlou sněhovou koulí, nebo měkčí břečkou, se stále diskutuje. Shoda ale panuje na tom, že většina planety byla ponořena do hlubokého mrazu s průměrnou globální …

Klíčový důkaz pochází ze zirkonu. Výzkumníci z Curtin University určili dosud nejpřesnější stáří nejstaršího známého impaktního kráteru na Zemi, čímž poskytli nový vhled do toho, jak dopady vesmírných těles formovaly planetu v jejích nejranějších etapách. Vědci zkoumali skalní útvary v oblasti North Pole Dome v regionu Pilbara v Západní Austrálii. …

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá …

Dopady meteoritů mohly podle nové studie přispět ke vzniku života na Zemi tím, že vytvořily horké prostředí bohaté na chemické látky, v němž se mohly zformovat první živé buňky. Studie poukazuje na hydrotermální systémy vytvořené dopady meteoritů jako na potenciálně klíčové a dosud nedoceněné prostředí pro vznik života, čímž posiluje …

Po ničivém požáru, který vypukl v japonském městě Wajima po zemětřesení v roce 2024, se vyšetřovatelé snažili identifikovat jasný zdroj vznícení, a to navzdory rozsáhlé destrukci a neobvyklým zprávám o plamenech vycházejících z oblastí bez viditelného hořlavého materiálu. Možná role úniku metanu z podzemí v důsledku zemětřesení dosud zůstávala málo …

Kapalné železné vnější jádro Země se vždycky nechová tak, jak bychom čekali. Když nečekaným způsobem změnilo svůj směr, družice Evropské kosmické agentury poskytly data o směru jeho toku, což pomohlo vědcům lépe pochopit dynamické procesy ve středu naší planety. Roztavené jádro, které proudí přibližně 2200 kilometrů pod našima nohama, vytváří …

Vulkanismus, regolit, žula, desková tektonika, srovnání s Merkurem. Moderní přístroje a metody umožňují již velmi podrobné zkoumání exoplanet. Pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na Vesmírném dalekohledu James Webb (JWST) vědci analyzovali povrchové složení kamenné exoplanety LHS 3844 b. LHS 3844 b je o 30 % větší než Země. Obíhá kolem …

Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise …

Svět Duny asi není reálný. Bohužel pro fanoušky sci-fi je podle nového výzkumu nepravděpodobné, že by pouštní světy mimo Sluneční soustavu hostily život. Vědci ukazují, že planeta velikosti Země potřebuje alespoň 20 až 50 % vody z oceánů Země, aby udržela kritický přírodní cyklus udržující vodu na povrchu. V rámci …

Na Marsu se nacházejí silné vrstvy jílu, které mohou dosahovat až stovek metrů. Vzhledem k tomu, že ke svému vzniku potřebují vodu, jsou tato ložiska již dlouho předmětem zájmu vědců, kteří na rudé planetě hledají stopy eventuálního minulého života. V nové studii se geologové z Texaské univerzity v Austinu a …