Archiv článků: geologie

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

více »

Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur

Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …

více »

Hluboká jezera na Titanu vytvořily výbuchy dusíku

Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …

více »

Jak mizí metan na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

více »

Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny

(c) NASA, licence obrázku public domain

Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …

více »

Houby jako zlatokopové

Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji. Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté …

více »

Vltava a vltavíny

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …

více »

Vodopády mohou vznikat i „samy“

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

více »

Neutrony posvítily na přírodní zlaté drátky Beraního rohu

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close