Vullanismus, regolit, žula, desková tektonika, srovnání s Merkurem. Moderní přístroje a metody umožňují již velmi podrobné zkoumání exoplanet. Pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na Vesmírném dalekohledu James Webb (JWST) vědci analyzovali povrchové složení kamenné exoplanety LHS 3844 b. LHS 3844 b je o 30 % větší než Země. Obíhá kolem …
Read More »Kdy se začaly hýbat kontinenty?
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise …
Read More »Planety potřebují k udržení života více vody, než si vědci dosud mysleli
Svět Duny asi není reálný. Bohužel pro fanoušky sci-fi je podle nového výzkumu nepravděpodobné, že by pouštní světy mimo Sluneční soustavu hostily život. Vědci ukazují, že planeta velikosti Země potřebuje alespoň 20 až 50 % vody z oceánů Země, aby udržela kritický přírodní cyklus udržující vodu na povrchu. V rámci …
Read More »Tlusté vrstvy jílu na Marsu mohly být stabilním prostředím pro dávný život
Na Marsu se nacházejí silné vrstvy jílu, které mohou dosahovat až stovek metrů. Vzhledem k tomu, že ke svému vzniku potřebují vodu, jsou tato ložiska již dlouho předmětem zájmu vědců, kteří na rudé planetě hledají stopy eventuálního minulého života. V nové studii se geologové z Texaské univerzity v Austinu a …
Read More »Rover Curiosity si prohlédl oblast s „pavučinami“
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla …
Read More »Objev složení první zemské kůry přepisuje geologickou časovou osu
Nový objev mění naše chápání rané geologické historie Země a zpochybňuje názory na to, jak se formovaly první kontinenty a kdy se spustila desková tektonika. Studie ukazuje, že první zemská kůra, která se vytvořila asi před 4,5 miliardami let, měla pravděpodobně chemické vlastnosti pozoruhodně podobné dnešní kontinentální kůře. To naznačuje, …
Read More »Proč na Titanu chybějí delty?
Pro vědce, kteří chtějí poznat geologickou historii planety, představují říční delty skvělý zdroj informací. Delty shromažďují sedimenty z velkého území na jednom místě, kde pak lze odhalit klimatickou a tektonickou historii nebo známky minulého života. Proto NASA vyslala své nejnovější marsovské vozítko do kráteru Jezero, kde se nachází významná a …
Read More »Skrytý vodík: zemská kůra je plná zdroje bezemisní energie
Spolehlivý přísun plynného vodíku je nezbytný pro fungování moderní společnosti. Hnojiva vyráběná z vodíku přispívají k zásobování poloviny světové populace potravinami a vodík má být do budoucna také významným zdrojem energie. Vodík se dnes vyrábí především z uhlovodíků, což s sebou přináší emise CO2. Jinými cestami produkovaný „zelený“ vodík není …
Read More »Dno oceánu na Europě má být pro život málo aktivní
Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …
Read More »Co skrývá Uran a Neptun? Nemusí jít o nic exotického
Diamantový déšť? Superionická voda? To jsou jen dva návrhy, s nimiž planetární vědci přišli pro to, co se skrývá pod hustou, namodralou vodíkovo-heliovou atmosférou Uranu a Neptunu. Ale prý to může být jinak. Podle nové teorie je nitro obou těchto planet složené ze 2 vrstev, které se podobně jako olej …
Read More »
Sciencemag.cz
