Archiv článků: geologie

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …

Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji. Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté …

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie. Voštiny se obvykle popisují jako četné …

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

Vědci po více než čtvrtstoletí ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezónu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který …