Tag Archives: geologie

Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (PřF UP), odborníci …

Mezinárodní tým vědců včetně zástupce z Přírodovědecké fakulty UK odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Výzkum poprvé spojil geologii s analýzou DNA mikrobů, kteří se na život …

Pokud by se pod povrchem měsíce objevily mělké zásoby kapalné vody, nemusejí nutně pocházet z hlubokého oceánu. Podpovrchový oceán činí z Europy jedno z nejzajímavějších míst ve Sluneční soustavě z hlediska studia prostředí, které by mohly podporovat život. Nový výzkum vedený Lujendrou Ojhou z Rutgersovy univerzity však naznačuje, že cesta …

Před 720 až 635 miliony let se odehrálo několik prakticky totálních zalednění (tzv. období Sněhová koule, Snowball Earth). O tom, zda (nakolik) byla Země spíše ztvrdlou sněhovou koulí, nebo měkčí břečkou, se stále diskutuje. Shoda ale panuje na tom, že většina planety byla ponořena do hlubokého mrazu s průměrnou globální …

Klíčový důkaz pochází ze zirkonu. Výzkumníci z Curtin University určili dosud nejpřesnější stáří nejstaršího známého impaktního kráteru na Zemi, čímž poskytli nový vhled do toho, jak dopady vesmírných těles formovaly planetu v jejích nejranějších etapách. Vědci zkoumali skalní útvary v oblasti North Pole Dome v regionu Pilbara v Západní Austrálii. …

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá …

Dopady meteoritů mohly podle nové studie přispět ke vzniku života na Zemi tím, že vytvořily horké prostředí bohaté na chemické látky, v němž se mohly zformovat první živé buňky. Studie poukazuje na hydrotermální systémy vytvořené dopady meteoritů jako na potenciálně klíčové a dosud nedoceněné prostředí pro vznik života, čímž posiluje …

Po ničivém požáru, který vypukl v japonském městě Wajima po zemětřesení v roce 2024, se vyšetřovatelé snažili identifikovat jasný zdroj vznícení, a to navzdory rozsáhlé destrukci a neobvyklým zprávám o plamenech vycházejících z oblastí bez viditelného hořlavého materiálu. Možná role úniku metanu z podzemí v důsledku zemětřesení dosud zůstávala málo …

Kapalné železné vnější jádro Země se vždycky nechová tak, jak bychom čekali. Když nečekaným způsobem změnilo svůj směr, družice Evropské kosmické agentury poskytly data o směru jeho toku, což pomohlo vědcům lépe pochopit dynamické procesy ve středu naší planety. Roztavené jádro, které proudí přibližně 2200 kilometrů pod našima nohama, vytváří …

Vulkanismus, regolit, žula, desková tektonika, srovnání s Merkurem. Moderní přístroje a metody umožňují již velmi podrobné zkoumání exoplanet. Pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na Vesmírném dalekohledu James Webb (JWST) vědci analyzovali povrchové složení kamenné exoplanety LHS 3844 b. LHS 3844 b je o 30 % větší než Země. Obíhá kolem …