Archiv článků: geologie

Vltava a vltavíny

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …

více »

Vodopády mohou vznikat i „samy“

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

více »

Neutrony posvítily na přírodní zlaté drátky Beraního rohu

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

více »

Magnetické pole Země může být mladší

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

více »

Jak vznikají jamky na pískovcích

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie. Voštiny se obvykle popisují jako četné …

více »

Žulové krajiny nejen středních Čech

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

více »

Aragonitové jeskyně vs. houby

Vědci po více než čtvrtstoletí ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezónu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který …

více »

Kapalná voda v zemském plášti

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

více »

Brněnský start-up hledá ložiska metodou DMT

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

UP21 a Opifer co-investovali do startupu Geo Applications. Ten zefektivní a zlevní hledání světových ložisek nerostného bohatství. Milníky Geo Applications: • 2011: Profesor Vatrt byl za objev konstanty W0 oceněn titulem Česká hlava. Konstanta byla přijata v roce 2012 jako výškový systém např. Spojenými státy americkými či Kanadou • 2015: …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close