Sciencemag.cz
Trilobiti jsou nejznámějšími obyvateli prvohorních moří. Tito členovci měli tvrdou vnější kostru, která byla zpevněna uhličitanem vápenatým krátce po vylíhnutí z vajíčka, a díky tomu se nám jejich vývojová stádia často zachovávají jako zkameněliny. Ve své nové práci popsali Lukáš Laibl společně s kolegy z Freie Universität Berlin vývoj trilobita …
více »Částice slunečního větru chycené v jádru Země
Před 4,5 miliardami let pronikly do jádra Země přes vznikající zemský plášť částice tehdejšího slunečního větru a mohli bychom je zde najít i dnes,tvrdí studie vědců z Heidelberg University. Odvození je ovšem poměrně komplikované. Celá teorie se zakládá na přesném stanovení obsahu vzácných plynů v jednom železném meteoritu. Jde o …
více »Nový minerál maletoyvayamit
Maletoyvayamit s chemickým vzorcem Au3Se4Te6 byl nalezen v koncentrátech těžkých minerálů Au rud. Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity …
více »Kdo nemá zlato, musí vzít zavděk mosazí – aneb jak surtarbrandur zahřál Islanďany. Několikrát…
Island vstupuje do 20. století. Ostrov ležící na severozápadním okraji Evropy, mezi běžnými Evropany známý jako země mýtů a legend, již po staletí pod nadvládou Dánska. Ekonomika Islandu stojí z velké části pouze na rybolovu a zpracování ryb. Jejich export tvoří 77% veškerého vyváženého zboží; hrubý domácí produkt na obyvatele …
více »Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi
Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …
více »Dávná Země byla celá pod vodou
V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …
více »Slovensko dalo svetu nový minerál – dobšináit
Mineralógovia z Ústavu vied o Zemi SAV objavili v rudných žilách v okolí Dobšinej nový minerál – dobšináit. Ako holotyp má bielu farbu, malá prímes kobaltu spôsobuje jeho svetloružové sfarbenie. Začiatkom februára 2021 ho Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii schválila ako v poradí 23. …
více »Karbonská erupce zasypala střední a západní Čechy až 1 m mocnou vrstvou popela
Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na …
více »Jak mizí voda z Marsu: viníkem mohou být i prachové bouře
Na Marsu dříve tekly řeky a existovala jezera, o valnou většinu vody však Rudá planeta přišla. Předpokládá se, že na vině je hlavně (v porovnání se Zemí) nižší gravitace. Při rozpadu molekul vody v atmosféře proto lehký vodík snáze unikal pryč a nevracel se do oběhu. Roli zde mohlo hrát …
více »Krátery na Titanu vypráví o erozi
V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak …
více »